Nejprve přišly chytré televize, pak chytré 3D televize, teď nás čekají chytré UHD televize a Samsung by nám rád prodal ještě chytré SUHD televize. Třetí rozměr však už žádný z výrobců ve svých reklamách raději ani nezmiňuje. Byl to totální propadák. 3D televizi máte doma možná i vy, pokud jste si totiž jakoukoliv jen trochu lepší během loňského roku koupili, byla pravděpodobně i 3D. A teď otázka: kolikrát jste si za ten rok nasadili ony speciální 3D brýle? 3D je pro domácnosti zřejmě mrtvé. Na tom se shodují i analytici veletrhu CES v čele se Stevem Koenigem.
Jeden propadák ještě jaro nedělá, ale výrobcům televizí se nedaří prakticky už od chvíle, kdy donutili zákazníky přejít z baňatých CRT na placaté HD ready a Full HD televizory. To byly poslední dožínky. Stejně jako „3D“, zatím nezabralo ani heslo „Smart“. Tady se ovšem ještě firmy nevzdávají a právě v této oblasti přicházejí s asi nejviditelnějšími a pro diváka nejužitečnějšími změnami.
UHD, SUHD, Quantum dot ...Co je co? UHD, 4K označuje obraz v ultravysokém rozlišení, tedy s 3840 x 2160 obrazových bodů. Rozlišení je oproti FullHD čtyřnásobné a přináší výrazně detailnější a prokreslenější obraz. SUHD vidíme na výstavišti poprvé a je to marketingový výtvor společnosti Samsung. Rozlišení je stále UHD, ale díky krystalické nanovrstvě by měl mít SUHD panel vyšší kontrast a širší barevný prostor. Quantum dot nanočástice sice v chemických laboratořích existují již několik desítek let, teprve v poslední době se začínají uplatňovat v displejích zobrazovačů. Vidět jste je mohli například v tabletu Kindle Fire HDX nebo notebooku Asus Zenbook NX500. Precizně vypěstované krystaly různých velikostí svými optickými vlastnostmi rozšiřují zobrazovaný barevný prostor televizoru a zvyšují kontrast - jak podání černé, tak zejména úroveň špičkového jasu. Obrazovkami s Quantum dot se na lasvegaském výstavišti chlubí Samsung, Sony a LG. |
Další pozitivní změnou je nástup velkých úhlopříček. Poptávka po obřích televizích roste úměrně s klesající cenou. Zapomeňte na 42 palců. Na 65palcové televizi má už i ono marketingové prohnutí obrazovky skutečně význam. A co teprve na 78 nebo 88palcové verzi (2,2 m).
Na druhé straně však stále, zejména na starém kontinentu, chybí zdroje odkud by diváci stahovali, streamovali a kupovali skutečné filmy (ne jen dema a ukázky) ve vysokém nebo ultravysokém rozlišení. Umírající distribuci na fyzických nosičích (Blu-Ray) zatím nic do počtu ani kvality nenahradilo.
Každý na svém písečku, ale co nejlépe
Zásadním nedostatkem dosavadních Smart TV byla nepříjemná pomalost. Jen spustit rozhraní s nabídkou on-line služeb trvalo několik (až) desítek sekund. Vždy také došlo k překrytí stávajícího obrazu. Další čas zabral výběr příslušné aplikace a její spuštění. Nově je uživatelské rozhraní napříč značkami transparentní, takže stále můžete sledovat stávající vybraný program, i když třeba jen měníte parametry obrazu nebo si vybíráte video z YouTube. Zásadně se také zvýšila rychlost. Nejdůležitější aplikace jsou součástí systému, takže se nic nenačítá, vše je následně limitováno jen rychlostí vašeho připojení k internetu. Výrobci povětšinou integrovali vše podstatné od YouTube přes TuneIn Radio až po Netflix a další.
Právě nástup služeb typu Netflix, GoPro Channel, YouTube a dalších, které začínají nabízet filmy ve 4K (UHD) může dodat celému odvětví onu potřebnou energii. Jinak je totiž distribuce filmů v ultravysokém rozlišení stále zcela nedořešená a nákup 4K televizoru tedy nedává potenciálním zákazníkům příliš velký smysl. I když algoritmy pro upscaling Full HD obrazu na kvalitu „snažící se přiblížit 4K“ se stále zlepšují.
Druhý hlavní problém Smart TV však zůstal. Výrobci stále nejsou schopni a ani ochotni se dohodnout na jednotném řešení. Jak se na konci loňského roku zdálo, že Google se svým Android TV nabídku sjednotí, nyní je jasné, že většina výrobců od něj dává ruce pryč a přichází s vlastními řešeními. Pro programátory to znamená vyvíjet a udržovat aplikace pro několik různých platforem, což je ekonomicky samozřejmě náročné a vede to k chudší nabídce pro zákazníka.
Vyberte si Firefox OS, Web OS, Tizen
Panasonic, který ještě loni vylepšoval své vlastní rozhraní chytrých televizí, nyní přechází na Firefox OS. Operační systém od Mozilly, který zatím nikde (startoval na tabletech a smartphonech) díru do světa neudělal, ale rozhodně vypadá velmi zajímavě a podle našich prvních zkušeností je i uživatelsky přívětivý a pro ovládání dálkovým ovladačem připravený. Panasonic však zatím nemá hotové finální rozhraní a ani dálkový ovladač (na výstavišti používal ukazovátko Logitech). Podle prezentace to vypadá, že využije pohybový ovladač podobně jako LG. To znamená, že divák bude nejen mačkat knoflíky, ale i ukazovat na obrazovku, kde se má daná akce odehrát.
Tohle na vás vyskočí, když poprvé zapnete chytrou televizi od Panasonicu. Toto je základní obrazovka, na kterou si můžete jednoduše připíchnout další oblíbené položky včetně on-line služeb (YouTube, Hulu, ...) nebo konkrétních televizních kanálů, případně předvoleb z menu přístroje.
Pro zákazníky je změna rozhraní jasnou zprávou, že se cosi nepovedlo. Kontinuita se nekoná, o nějaké zpětné kompatibilitě nemůže být zřejmě řeč. Všechny aplikace si bude muset zákazník s novou televizí pořídit znovu, pokud ovšem budou ve Firefox OS dostupné.
Teoretickou výhodou Firefoxu je jeho otevřenost. Kdokoliv tedy může přijít a vytvořit prostředí i aplikace podle svého. Panasonic z minulého systému alespoň v názvu zachoval takzvanou My Home Screen, což je obrazovka přizpůsobená (díky rozpoznávání podle obličeje) pro každého člena rodiny zvlášť.
Standardem nejen u Panasonicu je vyhledávání hlasem. Příklad na obrazovce: na dotaz FC Barcelona vyskočí všechny relevantní nabídky televizních kanálů, videa z nainstalovaných služeb (VOD), připojených zařízení (USB disk), atd.
Podobně se zachoval Samsung, i když ten se neuchýlil ke konkurenčnímu řešení, ale zůstal u svého operačního systému určenému původně pro nositelnou elektroniku. OS Tizen, který vyzkoušel v některých mobilech a především chytrých hodinkách, bude nově ve všech chytrých televizorech. Jeho předností by měla být rychlost a nenáročnost, koneckonců běží i v hodinkách. Díky otevřenému SDK si jej mohou navíc vývojáři ohnout k obrazu svému. Nabízí se také logické propojení s nositelnou elektronikou firmy (náramky, hodinky) a následné propojení i s celou chytrou domácností.
Základní rozhraní OS Tizen na televizorech Samsung. Vše se zobrazuje jako transparentní vrstva.
LG už nějakou dobu ve svých televizorech tlačí znovuvzkříšený Web OS. Tentokrát ve verzi 2.0. Systém původně vyvinulo HP pro své kapesní počítače. Pro ovládání chytré televize se zdá být ideální. Záložkový systém totiž lze jednoduše ovládat (listovat jím) pohybem palce na křížovém ovladači, případně pohybem celého ovladače (chová se vlastně jako ukazovátko).
Základní obrazovka s operačním systémem Web OS 2.0 na televizorech LG. Pořadí záložek lze jednoduše pohybem ovladače měnit, stejně tak je lze mazat a přidávat nové jedním stiskem.
LG také jako jediné ze zavedených značek na veletrhu CES oznámilo novinky v řadě OLED televizorů. Ostatní zatím boj o nástupce LCD vzdali - více zde. Přesto potkáte na výstavišti OLED obrazovky na každém kroku. V Shenzenu se zřejmě ničím jiným ani nezabývají.
Veškeré nabídky ve Web os jsou transparentní, takže diváka neomezují ve výhledu.
Dopad tlaku čínských firem na americký a později i evropský trh lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout. Samsung a další značky totiž jistě měly dobrý ekonomický důvod OLED alespoň zatím opustit. Divák / zákazník po něm totiž evidentně neprahne. Důvod je prostý. Teoretická kvalita obrazu současných 4K (UHD) televizorů je taková, že i Bystrozraký by mohl být spokojen.
