Musil, ve volejbalovém světě známý pod přezdívkou Bulda, byl v 50. a 60. letech vynikajícím nahrávačem Vysokých škol Praha a úspěšné československé reprezentace.
S tou se přitom původně rozloučil už po olympiádě v Tokiu a vrátil se ke svému civilnímu zaměstnání do tiskárny na Zbraslavi, jenže před mistrovstvím světa 1966 za ním přišli funkcionáři s žádostí o pomoc. Domácí tým získal v Praze zlato a čtyřiatřicetiletý Musil byl vyhlášen nejlepším hráčem šampionátu.
Sedminásobný mistr republiky později hrál i trénoval v Itálii. Volejbal hrál až do sedmdesáti let, kdy ještě oblékal dres Spojů ve čtvrté pražské třídě, poslední léta jeho života ale poznamenala vážná nemoc.
V roce 2001 Musil s přehledem triumfoval v anketě o nejlepšího českého volejbalistu 20. století. O tři roky později byl v americkém Holyoke jako první český volejbalista v historii uveden do mezinárodní Síně slávy.
„Je to pro mě obrovské vyznamenání, protože jsem volejbalem strávil valnou část života. Kdybych ale neměl kolem sebe dobré družstvo, a to po několik generací, kdy jsme byli na vrcholu, nemohl bych tuto cenu nikdy dostat,“ řekl tehdy Musil.
