„Bez diskusí byla neúspěšná. Pět vítězství z dvaadvaceti kol je strašně málo. Naše ambice byly úplně někde jinde. Historicky je to asi náš nejslabší výsledek,“ uvědomuje si Macek.
Kde hledat příčiny?
Faktorů je několik. Budu hodně konkrétní. S téměř totožným týmem jsme se vůbec neposunuli v jistotě a schopnosti dohrát koncovku bez chyby. Prohráli jsme v nich neskutečný počet zápasů. Došli jsme do stavu dvacet – a najednou tma. Že to bylo jednou o dva body, podruhé o tři, je jedno. Párkrát jsem se na to díval podrobněji, ale raději jsem toho nechal, protože to bylo sebemrskačství. Bylo tristní, kolik jsme nasekali chyb po dvacátém bodu. Pár koncovek se podařilo a výsledkem byly výhry nad Kladnem a Budějovicemi.
Co s tím?
Musíme více trénovat.
Trénujete málo?
Každá činnost se může zlepšit přípravou, prací, a když jsme u sportu, tak tréninkem.
Hráči by měli trénovat častěji, nebo více využívat tréninky?
Možná oboje. Tréninkový režim byl poslední sezony obdobný a byly roky, kdy jsme byli úspěšní. Ale tenhle tým asi potřebuje větší dril, aby nedocházelo k chybám. To souvisí se sebevědomím a štěstím, které ale přeje připraveným.
Najdete vůbec na sezoně nějaké pozitivum?
Zápas s Budějovicemi, kdy najednou všechno šlo. Nebo úseky jiných utkání, ale ty byly zase velmi krátké.
Není jedna z příčin zlínského propadu, že extraliga je rok od roku kvalitnější a některé kluby jsou bohatší?
To je pravda. Ale nemyslím si, že bychom proti minulým sezonám poměrově propadali ve smyslu finančních možností. Asi to chtělo ještě jednoho hráče, tahouna. Ale na druhé straně jsme ose týmu věřili. Čechmánek, Vašíček, Navláčil, k nim Motyčka, který hraje už třetí sezonu extraligu, a nahrávač Barták... To není sestava juniorů.
Zlínská bilance v extralize za poslední dekádu2018/19 5-17 (11.) 2017/18 6-16 (10.) 2016/17 9-13 (9.) 2015/16 10-12 (8.) 2014/15 13-9 (4.) 2013/14 17-5 (3.) 2012/13 16-6 (5.) 2011/12 12-18 (7.) 2010/11 24-9 (3.) 2009/10 16-14 (6.) Poznámka: Bilance zohledňuje počet vítězství a porážek v základní části. V závorce je celkové umístění. |
Neměli jste po domácí porážce od posledních Benátek obavy, že spadnete do baráže?
V té době jsme se dívali nahoru. Věřili jsme, že se dvěma třemi výhrami dostaneme do předkola. Ale když jsme neporazili Benátky, už to nebylo moc reálné. Prohra od Benátek byla ale kosmetická, protože jsme je nenechali vyhrát za tři body. Věděli jsme, že potřebujeme vyhrát ještě jeden zápas, a měli jsme doma utkání s Prahou, kterou jsme nakonec porazili.
Loni jste se přesunul do role supervizora a některé trenérské pravomoci jste přenechal Přemyslu Obdržálkovi. Budete v tomto modelu pokračovat?
Přema se ještě angažuje s kolegy u mládežnických týmů. Teď dohráli kadeti a za chvíli začíná finále juniorů o titul. Musíme si k tomu v klidu sednout s ostatními členy vedení, abychom to lépe nastavili a více tomu pomohli. Možná rozpracovat model řízení utkání trochu jinak.
Druhým nejvíce bodujícím hráčem týmu po univerzálovi Adamcovi byl blokař Čechmánek. Není to anomálie?
Samozřejmě. Jeden z důvodů neúspěchů je, že nás krajní hráči netáhli bodově. A v současném volejbale rozhoduje servis, potažmo útok.
Znovu byl slabinou post libera. Souhlasíte?
Je to pravda. Nakonec jsme v posledních kolech sáhli zpátky k jistotě. Na libero přišel místo Bláhy Kuba Motyčka a tím se post libera posílil.
Loni jste se přitom zdráhal, aby se Motyčka přeškolil natrvalo ze smečaře na libera. Nezměníte teď názor?
Je mi to líto, protože si myslím, že je v něm potenciál hrajícího útočníka. Přestože výborně podává, je dobrý v mezihře, tak týmu mnohem více pomohl na postu libera.
Na začátku sezony jste na liberu zkoušeli i dalšího smečaře Vašíčka. Tudy cesta nevede?
To souviselo s jeho zdravotními problémy z přípravy. Čekali jsme, kdy se nastartuje a dostane do formy, protože v útoku to bylo slabší.
Co post nahrávače? Nečekali jste ve druhé sezoně více od Slováka Petera Bartáka?
Říkám to vždycky. Zahraniční hráč musí být o třídu lepší než domácí. Pokud není, pak jeho příchod ztrácí smysl. Peterovi jsem věřil, že udělá posun. Za sebe říkám, že jsem žádný hmatatelný posun neviděl. Myslím, že i on vnímá, že se to moc nepodařilo. Navíc po smolném zranění ani nedohrál sezonu.
Předložíte mu novou smlouvu?
Doléčí se a pak si promluvíme.
Budete chtít posílit?
Kéž by. Ale nevím kde.
Nejsou hráči, nebo peníze?
O financích to není. Kdybychom neměli peníze, nebyl by tady Barták. Nejdražší cizinec, který existuje, je Slovák. A úplně nejdražší je Slovák z jejich Centra olympijské přípravy Trenčín. Platíte slovenské federaci, platíte centru, platíte evropské federaci transfer a nakonec platíte hráči.
Takže musíte vybrat toho správného?
Přesně. Kdyby byl tahoun, který nesleze z hřiště a skončíme pátí, tak může mít za sebou juniora, který pěkně poroste.
Potřebu posílit smečařský post nepociťujete?
Máme talentovaného Dana Čecha, který by měl být ve svých dvaadvaceti letech příští sezonu oporou. Vašíček by měl odvést to, co od něho očekáváme. Je to hráč v nejlepších letech, sedmadvacet je ideální volejbalový věk. Jirka Adamec musí snížit chybovost. Ale to je poplatné i tomu, že volejbal je u něho na prvním místě posledních pár měsíců. Když jako mladý u nás začínal, tak ještě dojížděl. Pak začal studovat. Progres je na něm vidět, ale je před ním ještě strašně dlouhá práce.
Hodně sázíte na vlastní odchovance. Máte z čeho brát?
Tři mladí už v sezoně hráli. Šulc, Varous a Kozak. Všichni tři teď končí v juniorech. Kdyby jednou za dva roky přešli tři hráči, kteří na to mají herně, somatotypem a zaujetím, tak bychom byli hodně spokojení. Ve všech třech je potenciál, patří do širšího kádru juniorské reprezentace.
Poslední duel jste odehráli před měsícem. Hráče jste poslali na dovolenou?
Skončili jsme strašidelně brzy. Chvíli jsme jsme ještě pracovali a zároveň vytvářeli prostředí pro juniory. Pak dostali hráči volno a od 9. dubna se budeme připravovat. To je meziobdobí, ve kterém se dá udělat hromada práce na individuálních herních činnostech. Zvláště u mladých. Není to pod stresem, pod fyzickým zatížením. Na tohle období hodně věřím.
