Ústecký SK Volejbal, nástupce Setuzy s datem narození 2003, zažil ve 2. kole soutěže domácí premiéru.
Po šesti letech se volejbalová extraliga vrátila do krajského města.
A s velkou pompou! Sedm stovek diváků, v konkurenci hokeje výborná návštěva, vytvořilo parádní kulisu.
"Dohnali nás k vítězství," děkoval kouč Michal Nekola, nejvíce zpocený trenér v extralize. Kvůli zraněním v týmu totiž nastupuje jako univerzál.
Skvělé podání a betonové bloky vynesly nováčkovi vedení 2:0 nad kandidátem na medaili. "Ve 3. setu jsme odešli na příjmu," litoval Nekola výpadku, nakonec napraveného.
V koncovce napínavé čtvrté sady domácí otočili z 20:22 na 23:22, ale dva mečboly Ostrava odvrátila. Vyšel až třetí. Americký talent Ching, hostující volejbalista s páteří potetovanou od shora dolů čínskými znaky, skáče nad síť, jeho smeč ale naráží do pevného dvojbloku. Dobojováno! V kruhu se domácí drží za ramena, nadšeně poskakují. "A jde se kalit," zazní po premiérové výhře.
"Rozhodlo větší nasazení, ne kvalita. My nemáme co ztratit, hrajeme uvolněně," tvrdí zkušený ústecký smečař Milan Bican, jeden z hrdinů bývalé zlaté éry Setuzy.
Klub má ve znaku lva. A lví srdce hráči ukázali. "Bojovností toho plno vyhrajeme," věští Bican.
Nekola, další z pamětníků, srovnává: "Za Setuzy se tým složil ze samých hvězd. Byly peníze, skoupilo se, co se dalo. Titul byl povinnost. My začneme odspoda. Díky mládeži se tu volejbal udržel, máme kam sahat. Podívejte na sedmnáctiletého Moníka, jak perfektně zahrál!"
Když se šlo na extraligu v Ústí před krachem naposledy, Milanu Moníkovi bylo teprve jedenáct...
