"Jsou těžké chvíle i dobré chvíle, ale jsem v týmu trenéra Sirvoně spokojená," říká 31letá Mihálová. Do Přerova dojíždí ze Senice, cesta jí zabere dvě hodiny, což není žádný med. "Ale když je to váš koníček a práce v jednom, dá se to zvládnout."
Loni to měla do rakouské metropole mnohem blíž. Kouč ji tam obsadil i na netradiční post libera. Na začátku vídeňského působení se však ještě dávala do pořádku po zranění kolene, kvůli němuž předtím v Přerově většinu sezony prožila jen na lavičce, kde si vyzkoušela i trenérskou roli.
"I teď budu hrající asistentkou, starám se o kondiční přípravu. Ale hlavně hraju. Doufám, že pořád ještě dobře," usmívá se.
Přerovský tým si na jaře zahrál play-off, ve čtvrtfinále v nerovné bitvě neměl šanci proti suverénnímu Prostějovu. Jaké budou letošní ambice? "Je to těžké. Zvlášť proto, že si trenér nestavěl družstvo podle sebe. Ale děláme všechno pro to, abychom uspěli," říká Slávka Mihálová.
"Česká družstva jsou vcelku na slušné úrovni, hlavně Prostějov a Olomouc jsou velmi silní. Budeme se snažit hrát nějak uprostřed, možná překvapit a hlavně doufám, že nezklameme. Soupeře teď ale úplně neznám, takže těžko říct, jak to přesně bude vypadat." Hned na úvod čeká Přerovanky v sobotu od 17 hodin derby v Olomouci.
Regionální bitvy však budou k vidění téměř v každém kole, protože extraligu budou letos hrát hned čtyři mančafty z Olomouckého kraje. "Dívat se na ostatní zápasy ale asi moc nebudu. Jen Ligu mistryň v Prostějově si nenechám ujít, na to se těším," plánuje smečařka Mihálová.
