Na to vše chtějí organizátoři navázat a účastníkům, novinářům i divákům i tentokrát poskytnout příkladný servis, který odpovídá tradiční turecké pohostinnosti.
Slunce nad širokým zálivem, obklopeným mrakodrapy třímilionového Izmiru, se pomalu chýlí k obzoru a Egejské moře vytrvale atakuje všechna jeho dlouhá, palmami lemovaná korza. Na trávnících v podvečerním teple klimbají pouliční psi, netečně míjení cikánskými věštkyněmi osudu i prodavači dýňových semínek.
Moře na dosah – obě pořadatelská města nabízejí stejnou atmosféru – přímořskou pohodu a parníky místo autobusových linek
Uprostřed tohoto zvláštně kolotajícího poklidu se v mírném větříku houpe podivný artefakt – několikametrový rudý nafukovací volejbalový dres, nesoucí skromný plakát oznamující, že Izmir a Istanbul právě hostí mistrovství Evropy. Přijďte se podívat!
ME Mužů |
Volejbal je tu po obrovsky sledovaném fotbalu a stále oblíbenějším basketbalu sportem číslo tři a dokáže spolehlivě plnit haly i vyvolávat vášně. Mužská liga svou kvalitou patří mezi pět nejlepších evropských soutěží, ženská je ještě hvězdnější a snese srovnání s Itálií a Ruskem.
Středisky evropského volejbalového dění se na deset dní stanou Istanbul a Izmir, centra byznysu, průmyslu a symboly moderního Turecka. Istanbulská hala, kde budou hrát Češi, Italové, Srbové či Rusové, pojme přes jedenáct tisíc diváků, izmirská hala, kde se představí Turecko, Polsko nebo Slovensko, deset tisícovek.
Protože domácí reprezentace hraje právě v Izmiru a odehrají se tu také semifinálová a finálové utkání, doufají organizátoři – i přesto, že propagaci turnaje pojali skromně – ve vynikající diváckou kulisu, která domácí požene za vítězstvím. Kdo zažil loňské finále Evropské ligy v Burse nebo jakýkoli dramatický ligový zápas, dovede si představit tu vřavu.
Hrací haly zatím zažily jen spoustu tréninků a přípravné zápasy (na snímku utkání Turecko - Bulharsko v Izmiru), dnes už se tribuny konečně zaplní
Nedaleko nejlepšího hotelu v Izmiru, kde jsou ubytovány všechny reprezentace, sedí u čaje v předvečer zahájení turnaje kapitáni Turecka a Polska, spoluhráči z minulé sezony. Mají za sebou tři měsíce perné přípravy na vrcholnou akci. Teď už u stolku mezi palmami jen klidně vtipkují a dělí se o novinky. Nervozita na nich zatím není znát.
"Na naše sobotní vzájemné utkání zatím nemyslíme, nejdůležitější je dobře zvládnout první zápas," potvrzují všeobecné motto všech týmů. Tuší ale, že jejich naděje na úspěch se různí. Zatímco Poláci jsou jasným favoritem skupiny a jedním z adeptů na semifinále, vnitřně rozháraný tým Turecka bude i přes veškerou podporu fanoušků bojovat o pouhý postup do nadstavbové části.
"O titul se nejspíš poperou Rusové se Srby," předpovídá polský univerzál a kapitán Piotr Gruszka. "Ale i my jsme mírně optimističtí a věříme, že tady můžeme něco uhrát."
Zatímco českou reprezentaci turnajový los nasměroval do zvlášť těžké istanbulské čtveřice s Itálií, Bulharskem a Srbskem (Češi začínají v pátek od 19 hodin proti Srbsku), velkou naději na postup mezi elitní dvanáctku a pak i na dobrý výsledek má slovenský tým. Překvapit může i Finsko, zocelené účastí v posledních dvou ročnících Světové ligy. Outsidery pravděpodobně budou Estonci, Slovinci a Řekové.
Nad vysokou sítí, nataženou na dně opravdu hlučného diváckého kotle, nakonec může být všechno jinak. Tento turnaj bude mít příchuť sladkého čaje, blankytnou barvu nebe... a snad i lesk skvělé odbíjené.
