Za ročníkem snů stojí obrovské úsilí a tvrdý režim trenéra Miroslava Čady. Hráčkám dal pouze jednou třídenní volno. Dřina se jim však patřičně zúročila výhrou ve Středoevropské lize, triumfy v Českém i Česko-slovenském poháru a obhajobou domácího titulu.
"Dosáhli jsme maxima. Výsledky byly téměř za hranicí našich možností," oddechl si Čada po náročné misi.
Působíte unaveně. Může za to dlouhá sezona, nebo spíše ještě bujaré mistrovské oslavy?
Tak velké to nebylo. Spíš je to únava z celé sezony. Byla nejtěžší, co pamatuji – pro klub, hráčky i trenéry. Hodně zápasů, ještě více trénování. Už si všichni zasloužíme pauzu a dovolenou.
V Lize mistryň jste potvrdili příslušnost k evropské špičce a v ostatních soutěžích jste nenašli přemožitele. Můžete tuto sezonu vůbec překonat?
Musíme stát nohama na zemi. Už zopakování letošních úspěchů nebude jednoduché. Třeba na náš start v elitní evropské soutěži se musíme dívat reálně a vycházet z našich možností. Dám vám jeden příklad: rozpočet Dynama Moskva je šest milionů eur. Tomu jednoduše nemůžeme konkurovat. A takových týmů je víc. Obecně platí, že každý postup ze základní skupiny Ligy mistryň musíme brát jako velký úspěch.
Když jsme u financí: už vedení klubu rozhodlo, jaký budete mít rozpočet na příští sezonu?
To jsme pochopitelně probírali. Do dalšího soutěžního ročníku půjdeme s podobným rozpočtem jako letos.
A úspěšná sestava zůstane pohromadě? Nemáte obavy, že o vaše hráčky bude na trhu zvýšený zájem?
To se může stát. Polovina z nich ale má u nás smlouvu minimálně na další rok a druhá půlka od nás dostala nabídky, o kterých budeme teprve jednat. Pochopitelně není vyloučeno, že některé volejbalistky odejdou za finančně zajímavějšími podmínkami – třeba do Ruska nebo Turecka. V každém případě ale nechceme jít cestou nějakého přeplácení. Pokud někdo odejde, budeme pracovat na posílení.
Co třeba české hráčky v zahraničních soutěžích? O ty byste neměl zájem?
To se týká zhruba čtyř reprezentantek. Ale takové úvahy jsou zatím předčasné.
Letošní sestava Prostějova působila hodně vyrovnaně. Navíc se zdálo, že v týmu nebyly žádné problémy. Opravdu zavládla taková harmonie, nebo to jenom tak vypadalo zvenčí?
Bylo to přesně tak. Během sezony jsme nemuseli řešit jediný vnitřní problém. Všechny hráčky dokázaly potlačit svá ega a všechnu svoji energii daly ve prospěch týmu. I když třeba zápasy často sledovaly spíše ze střídačky. A navíc v případě potřeby dokázaly předvést maximální výkony po příchodu na palubovku.
Platilo to samé také loni, kdy jste měli v sestavě hodně sebevědomé Američanky?
S nimi je to vždy složitější. Američané mají sebevědomí na rozdávání a špatně nesou, když nejsou neustále lídry. Z tohoto pohledu jsem měl letos situaci hodně ulehčenou. Za všechny připomenu Ivču Bramborovou nebo Soli Soaresovou. Obvykle nenastupovaly v základu, když ale bylo potřeba naši hru oživit, šly do pole a hrály parádně. Přesně podle představ trenéra. Tak to má být. Letos vyhrával celý tým. Bez jediné výjimky.
