„Proč tady pořád pouštějí tu hudbu, co zní, jako by jel vlak?“ postěžoval si Perušič Schweinerovi v průběhu jejich zápasu proti domácí dvojici Sowa, Pfretzscher.
Poté, co „hudba“ znovu zaburácela dokonce i ve chvíli, kdy se chystal servírovat, už se neudržel a šel za rozhodčí: „Nemohli by přestat pouštět tu muziku, když zrovna podávám?“
Rozhodčí na něj poněkud bezradně a zmateně hleděla. Nevěděla, jak mu pomoci.
Perušič a Schweiner jsou jako vítězové skupiny na ME v osmifinále |
Pak Schweiner k parťákovi prohodil: „To není hudba, to fanoušci dupou do těch kovových podloží na tribuně.“
Aha... „Pěkné faux pax jsem udělal, co?“ ulevil si Perušič.
Centrální dvorec a další tři soutěžní kurty se svými dočasnými tribunami byly pro multisportovní mistrovství Evropy vybudovány na náměstí Königsplatz hned vedle arény lezců, kde zápolili Adam Ondra i Eliška Adamovská. Oba sporty často probíhaly současně, fanoušci mohli přebíhat mezi nimi (pokud tedy měli štěstí a vlastnili vstupenky na obě povětšinou vyprodaná odvětví).
„Atmosférou jde určitě o nejlepší mistrovství Evropy, co jsme zažili,“ ujišťuje Schweiner. „Atmosféra je skvělá nejen na kurtech, ale i když procházíte městem. Celý Mnichov touhle multisportovní akcí žije.“
S Němci Sowou a Pfretzscherem si na úvod své skupiny poradili. Ve středu potom i s Francouzi Krouem a Ayem.
Výsledek? Pokaždé 2:1, tedy s rozuzlením v tiebreakovém třetím setu. Popáté z jejich posledních šesti zápasů. Evidentně mají ke skóre 2:1 podobně vřelý vztah jako fotbalisté Viktorie Plzeň.
„Jak jste hráli?“ ptali se jich kolegové, když po druhém zápase kráčeli z kurtu do novinářské mixzóny.
„Vyhráli jsme v tiebreaku. My hrajeme jen přes tiebreak,“ pousmáli se.
Později Schweiner vtipkoval: „Bereme beach jako vytrvalostní sport, takže si zápasy rádi prodloužíme. Čtyřicet minut ho umí hrát každý, tak proč si nezahrát s tiebreakem padesát minut nebo rovnou hodinu.“
K prodloužení jejich středečního střetnutí přispělo ještě další netradiční intermezzo. Perušič zčistajasna začal odhazovat z kurtu hromádky písku. Jednou, dvakrát, třikrát.
„Byla tam vosa, snažil jsem se ji dostat pryč,“ vysvětloval. „Mám z vos poměrně velký respekt, proto jsem ji odstraňoval dýl, než bych asi teoreticky měl. Prostě jsem si vybral takový malý time out k záchraně planety, abych ji dostal pryč.“
Už loni jim vystoupení na olympiádě v Tokiu naboural pozitivní Perušičův test na covid. A s koronavirem bojoval letos znovu.
„Na minulém turnaji v Hamburku jsem po covidu cítil, že jsem trochu unavenější a hůř regeneruju. Mohlo to být částečně dané i tím, že jsem rovnou z izolace skočil do plného tréninku. Teď už žádné problémy nemám. Jen nás trochu trápí nesehranost. Tři týdny před mistrovství Evropy jsme spolu nestrávili tolik času, kolik bychom měli.“
Schweiner pro změnu řeší trable s bolavým palcem na ruce, který měl před turnajem v Hamburku naštípnutý.
„Když mě do něj netrefují, dá se to přežít, při útoku i při podání,“ říká. „Nejhorší je, pokud mě do něj trefí přímo na bloku. Čemuž jsem se proti Francouzům vyhýbal, ale Ondra měl kvůli tomu víc práce.“
Prvenstvím ve skupině si zajistili den volna, vyhnuli se totiž předkolu play off. V pátek vstoupí do vyřazovací fáze šampionátu rovnou v osmifinále.
Ve čtvrtek tedy zatím jen vyhlíželi, kdo bude jejich příštím protivníkem. Stali se jím Poláci Kantor a Rudol, kteří si v předkole play off poradili s norským párem Berntsen, Mol 2:1 na sety.
Perušič se Schweinerem měli už ve skupině u kurtu podporu svých rodinných příslušníků a známých, kteří za nimi do Německa přicestovali.
„Další takticky vyčkávají, jak se nám povede v pátek,“ tvrdí Perušič. „Problémem je, že vstupenky na víkend už jsou beznadějně vyprodány. Budeme muset případně hledat nějaké jiné cesty, jak sem co nejvíc našich Hujerů propašovat.“
Přestože už spolu dokázali ovládnout i čtyřhvězdičkový turnaj Světové série, na evropských šampionátech zůstávají zatím jejich maximem dvě pátá místa z let 2019 a 2021.
K tomu aby tuto bilanci vylepšili, vede cesta jen přes dvě výhry v nejbližších dvou zápasech.