Vysokoškolačky si z Rumunska přivezly porážku 2:3 a s ní i naději na postup, za kterým je tisícovka natěšených diváků od začátku hnala. Když po půl hodině Veronika Trnková nekompromisní smečí ukončila první set, domácí vedly 1:0.
Navíc ve druhé sadě dokázaly otočit ztrátu 7:10 pěti body v řadě při podání Košické a dostaly se do rauše. V útoku pravidelně skládaly balony až trenér Rumunek Florian Grapa zlostně praštil do míče a dostal žlutou kartu.
Olomouc předváděla svůj nejlepší volejbal a vzala si i druhý set. V tu chvíli už jim scházel jen jediný k postupu mezi nejlepší čtyři evropské týmy v Poháru CEV.
Jenže zkušenější a vyšší hráčky Stiinty Bacau se nezlomily, přitlačené ke zdi naopak zabraly ještě víc a začaly se prosazovat útoky středem. „Všichni jsme viděli, že proti nám stál výborný tým. A myslet si, že vyhrajeme 3:0, bylo hodně velké science fiction i pro nás. Ony zapnuly, najednou nás trochu nachytaly na přihrávce. My jsme začaly špatně podávat, tudíž jsme je rozpřihrávaly, a najednou to prostě nešlo,“ líčila nahrávačka Šárka Kubínová.
Za stavu 15:22 ještě domácí čtyřmi body v řadě našly rytmus, ale závěr sady si Stiinta pohlídala. „Bohužel nás tam dostihla nervozita. Navíc ten začátek třetího setu byl dobře rozehraný, a pak jako bychom ztratili koncentraci,“ mínil Teplý.
Se stejnou euforií se Rumunky pustily i do čtvrtého setu, a i když se vysokoškolačky rvaly, jen marně stahovaly ztrátu na soupeřky. Šesti body v řadě se v závěru dostaly na dostřel 18:20, ale Stiinta si srovnání vzít nenechala.
Na řadě byl tie break, a pokud by ho domácí vyhrály, musel by rozhodnout zlatý set. Olomouc v něm měla dlouho navrch, a když si vybojovala dva setboly, vypadalo to na pokračování dramatu. Jenže kritické okamžiky lépe zvládly Rumunky a mohly se radovat z postupu do semifinále, kde se potkají se svými krajankami z Alby Blaj.
„Mrzí to hodně. Bůhví, co by se dělo ve zlatém setu. Tam už je to buď a nebo. Stalo se tam hodně nepřesností, spadl nám balon mezi dvě hráčky, dvakrát jsme vlezly do saka. To jsou chyby, které stojí vítězství, ale dějí se. Je to nervozita, je to tak silné chtění, že se to stane,“ litovala Kubínová.
Vysokoškolačky startují v evropských pohárech pravidelně, ale v minulých letech se jim nedařilo postupovat do dalších kol. Letos byly jen pár míčů od semifinále, o to bolavější konec musejí strávit. „Volejbal je hra, kdy nic není nikdy rozhodnuté, a my jsme si možná v hlavách už trochu mysleli, že to bude jednoduché,“ smutně přiznal olomoucký kouč.
Rumunky si na Hané vydobyly velký kredit za to, jak dokázaly i krajně nepříznivě se vyvíjející zápas otočit a odvrátit i zlatý set. „Soupeř byl stoprocentně poctivý při vykrývání a při základních činnostech, při přesných úderech. Když měly lehčí balon, tak trestaly. My jsem pořád tlačili servisem, byli jsme schopní první dva sety hrát velmi dobře, ale chyběl ještě kousek, udržet to v tom třetím nebo se do toho vrátit ve čtvrtém. Ale to se nám nepodařilo,“ bude mrzet Teplého ještě hodně dlouho.
