Tím šanci hrát extraligu získává jednadvacetiletý smečař Matouš Vancl. Tak minulý týden odehrál obě utkání Ostravanů. Proti Kladnu (2:3) naskočil do sestavy od třetího setu a proti Brnu (3:2) byl v základu.
„Hlavně mám radost, že jsme zápas otočili a získali důležité dva body,“ prohlásil Vancl po sobotní výhře nad Brnem. „Do zbývajících tří kol můžeme jít pozitivně.
Z toho, že se ostravští univerzálové trápí, byť kvůli tomu hraje, radost nemá. „Ale doplňujeme se,“ řekl Vancl.
Každý svůj start v extralize bere jako obrovský přínos. „Ať si sáhnu třeba jen na jeden balon, když střídám, anebo toho odehraju více. Cením si jakékoliv příležitosti a snažím se z ní vytěžit, co se dá.“
Přitom na ostravské soupisce je psaný jako druhé libero. „Ale zároveň jsem pořád byl i smečař, kam mě trenér přesunul po několika trénincích s tím, že by to mohlo fungovat.“
A funguje? „Snad jo. Zatím na smeč naskakuji.“
Jako přihrávající smečař se musí vyrovnávat s podáním protivníků, kteří ho coby nezkušeného hráče často vyhledávají. „To není jednoduché, ale velkou roli tam hraje nervozita, že si nejsem úplně jistý. Ale postupně, když se mi nějaký zákrok podaří, se to zlepšuje. Potřebuji nabrat více sebevědomí,“ řekl Vancl.
„Máťa je narvaný energií, jíž táhne mančaft správným směrem,“ uvedl trenér Jan Václavík. Oceňuje i jeho obětavost v poli. „Hodně balonů vyčape, což nám nesmírně pomáhá, protože potřebujeme zvládat dlouhé výměny. Ty jsme s Brnem už konečně zvládali,“ připomněl Václavík.
Vancl podle kouče zvládá ze všech ostravských smečařů i nejrychlejší nahrávky. „Po dobré přihrávce pak má obranu soupeře rozhozenou. Má servis, pole, nahrávku, všechno,“ směje se Václavík.
Na čem musí nejvíce pracovat? „Na bloku, ten u něj není nejprimovější disciplína,“ odpověděl Václavík.
