Nepodcenily jste na úvod soupeřky, když jste s nimi předtím ve dvou zápasech neztratily ani set?
Podcenění to asi nebylo. Olomouc hrála v sobotu dobře, hodně dobře. A my jsme neudělaly nic navíc. Velký rozdíl byl v příjmu, s tím jsme se hrozně trápily.
A soupeřky i hodně bojovaly, že?
Určitě mají velkou motivaci dokázat, že nepatří do spodní pětky, v níž hrály nadstavbovou část soutěže.
Tam jste je vlastně poslaly vy, když jste je porazily 3:0. Může i to být pro ně motivace?
Nevím, jestli to je tak osobní z jejich strany, ale možné je, že na nás mají zlost a chtějí nám to vrátit.
Přesto, nehrály jste ten první zápas až moc profesorsky? Jako byste si říkaly, že se nemůže nic stát.
To jsme si myslely, ale tak hrát nemůžeme. Myslely jsme si, že budeme hrát svoje, co umíme, a půjde to samo. Ale ukázalo se, že to stačit nebude.
Takže co s tím?
Je to pro nás poučení. Zase jsme spadly zpátky na zem. Budeme muset hrát více srdcem.
Co znamená vaše domácí prohra v boji o postup?
O tom nepřemýšlíme. Důležité jsou tři výhry. Jestli tady budeme hrát v sobotu rozhodující utkání, nebo dvakrát vyhrajeme v Olomouci, je jedno. Hlavně, ať postoupíme.
