Jak se z vašeho pohledu vyvíjí příprava týmu na nadcházející sezonu?
Všechno funguje, jak má, jsem maximálně spokojený, zdraví drží, což je důležité. Ale samozřejmě jsme teprve na začátku.
Jak se vyrovnáváte s méně oblíbenou fyzickou přípravou?
Posilovna není v tomhle období to nejhorší. Když ale máte po čtyřech měsících skákat a hrát volejbal, to člověk pozná, jak je to těžký sport. Tohle se nedá naběhat ani naposilovat.
„Když jsem zestárnul, byl jsem kapitánem snad všude.“ Ondřej Hudeček, kapitán VK ČEZ Karlovarsko |
Po příchodu do Karlovarska jste se stal svěřencem Jiřího Nováka, kterého dobře znáte z francouzské ligy i z reprezentace. Jak funguje vaše spolupráce?
Jirka Novák je pro mě zárukou vysoké kvality, působil třináct let v Paříži, kde poznal spoustu špičkových trenérů, a teď se snaží předat své zkušenosti sám jako trenér. Pro někoho to může být třeba divné, když máme takovou společnou historii. Důležité ale je, že jsme i tady našli společnou řeč. Když spolu třeba jedeme autem, probereme nějaké osobní věci, ale jakmile začne trénink nebo zápas, fungujeme v rovině hráč – trenér.
Hráči vás zvolili kapitánem mužstva. Kolikrát jste už zastával tuhle roli?
Hodněkrát (smích). Když jsem zestárnul, byl jsem kapitánem snad všude. Když ne hned, tak druhým rokem. Ono to k tomu patří, starší hráči mají být určitým vzorem pro mladé. Ale nás je tady na to víc. Tým je dobře namixovaný, jsou tu staří i mladí kluci, důležité je, abychom spolu komunikovali.
V přípravě vám dlouhodobě chybějí čtyři hráči, kteří plní reprezentační povinnosti. Vnímáte to jako problém?
Může být snad handicap, že nám chybí první nahrávač Dano Končál, ale jinak máme na každém postu více hráčů, takže tím tréninky netrpí.
Může se absence hráčů v přípravě projevit na vstupu do sezony?
Až ti hráči přijdou, bude nějakou dobu trvat, než se zapasují do týmu. Ale máme dost času, já jsem byl z Francie zvyklý na kratší sezonu, tady je základní část extraligy delší. Musíme být trpěliví a pracovat v zápasech i na trénincích na maximum, abychom postupně zautomatizovali všechny herní mechanismy a postupně dokázali hrát skoro poslepu.
