"Hledal jsem před létem angažmá na další rok. Vloni jsem hrál blízko Čech v rakouské lize, měl jsem tam nabídku i pro další sezonu, ale chtěl jsem něco víc. Pak se mi ozval ředitel Dukly pan Šimoníček a na jeho nabídku jsem prostě kývl. Věřím, že s Libercem budeme bojovat o mistrovský titul," tvrdí dvaatřicetiletý Američan Ryan Burrow.
Do Ostravy jste přišel před devíti lety, kde jste pak působil?
Po čtyřech letech v Ostravě jsem pak šel do Francie, Španělska, zpátky do Česka do Příbrami, poté jsem hrál v Turecku, zase v Čechách v Odolena Vodě, odtud jsem zamířil do Rakouska a jsem zase zpět v Čechách.
Jak jste se vlastně dostal z Ameriky do České republiky?
Před sezonou 2002 až 2003 jsem přišel do belgické ligy a pak jsem se dostal do Ostravy.
Co vás táhlo z Ameriky do Evropy?
Byl to můj velký sen hrát profesionálně volejbal v Evropě, protože u nás žádná taková liga nebyla. V Evropě jsem už jedenáct let a volejbalově si to užívám.
Co vás láká stále se vracet do Čech?
Mám za manželku Češku, ona studovala v Ostravě, kde jsme se poznali, a před čtyřmi lety byla svatba. V Česku se mi zkrátka líbí, mám tady docela dobrý život, je samozřejmě jiný než u mě v USA, ale Česko beru jako svůj druhý domov.
Jak často se vracíte domů do Ameriky?
Normálně tak jednou za rok o prázdninách, protože to cestování do Wisconsinu spolkne spoustu času. Na Vánoce je to proto těžké.
Co s vámi bude, až skončíte profesionální volejbalovou kariéru?
To je otázka, na kterou teď nedokážu odpovědět. Můžu zůstat tady v Čechách, ale budu se muset ohlížet na různé možnosti, hlavně pokud jde o normální práci a také na rodinu. Každopádně zkusím hrát volejbal co nejdéle, minimálně ještě čtyři roky.
Co čekáte od angažmá v Liberci?
Věřím, že v Dukle je velká šance vybojovat mistrovský titul, ale České Budějovice jsou velice silný soupeř. Musíme jít krok za krokem a v play-off se může stát cokoliv.
Liberec je elitním českým týmem, ale na titul čeká už deset let, věříte tedy, že budete ten správný posel pro jeho zisk?
Doufám v to. Motivace na titul je obrovská. Musíme poctivě makat v každém zápase i v tréninku a být neustále pozitivní.
V Dukle jste se opět sešel s parťákem Alešem Správku, s nímž jste byl v Ostravě, je to pro vás plus?
Samozřejmě a hodně velké. Spolu jsme odehráli spoustu zápasů, Aleš je výborný volejbalista a dobrý kluk do kolektivu.
Třetím do smečařské liberecké party je další český reprezentant Tomáš Hýský, co tomu říkáte?
S Tomášem už jsem také hrával v Příbrami. Myslím, že budeme velice silná ofenzivní trojka. Na tu souhru s klukama v mistrovských zápasech už se moc těším.
Jaká byla příprava Dukly, kdy vám dlouho chyběli tři hráči národního týmu a bylo tam i několik zranění?
Byli jsme kvůli tomu limitovaní hlavně při tréninku, na turnajích to bylo lepší. Příprava byla většinou na fyzickou kondici a to je pak jedno, kolik vás tam je v posilovně nebo při výbězích a na kole.
V Dukle máte nahrávače dvou generací. Veterána Řezníčka a nadějného Démara, jak vám sedí spolupráce s nimi?
Oba jsou výborní. Řezníček má řadu zkušeností a ví už co a jak smečaři potřebují. Mladý Démar má v sobě zase velký potenciál, myslím, že je to dobrý mix.
