Jen málokdo čekal, že se finalistka Roland Garros z roku 2019 dostane do bojů o titul zrovna na zelených dvorcích. „My ano!“ vtipně zaznívalo z radujícího se davu na pražské Štvanici, kde se sešli členové klubu, aby závěrečný duel Vondroušové sledovali společně na velkém plátně.
Tu a tam virtuálně radili, hodně se smáli a především nadšeně jásali. Se šampaňským v ruce znamenitě oslavili výhru 6:4, 6:4 proti Tunisance Uns Džábirové. „Víte, Markéta v sobě má něco speciálního,“ dojímal se manažer oddílu ze Štvanice Šavrda.
Češka královnou Wimbledonu: přes derby i hvězdy až k oslavám s rodinou |
Prozraďte, o co jde?
Má neskutečný cit pro vývoj hry, ví, že nestačí být pasivní, umí přidat a donutit soupeřku chybovat, což ukázala i proti Džábirové. Z obyčejného hráče dělá světového, když zvládá koncovky, ukrotí svoje nervy, vede dobře vývoj zápasu, a to ona v sobě prostě má.
Jak podstatná byla ve finále její psychická odolnost?
Hráč slabší nervové konstituce může mít s podáním občas velké problémy, zvlášť v posledním gamu, který má rozhodnout o konečném výsledku. Markéta v něm ve finále sice udělala dvojchybu, ale jinak ho zvládla skvěle, fantastickým servisem si vytvořila náskok 40:0 a při druhém mečbolu si poradila na jedničku. Stejně jako proti Svitolinové i s Džábirovou ukázala, že je hráčka světového formátu.
Markéta Vondroušová odchází s trofejí a zdraví fanoušky po vyhraném finále Wimbledonu
Čekal jste, že zrovna ona uspěje na trávě?
Moje bezprostřední reakce je stejná jako Markéty, prostě tomu nemůžu věřit. Nikdo jsme to nečekal, je to obrovský úspěch.
Ve zvláště důležitém tenisovém roce.
Ano, je to padesát let od triumfu Jana Kodeše, který se v roce 1973 stal wimbledonským šampionem. Markétě se splnil největší sen, jaký se může tenistům zdát. I po nepříznivém začátku a komplikacích ve druhém setu zvládla zápas nervově báječně, když jsem viděl její koncovky, nemůžu říct nic jiného, než že je to šampionka. Těžko tomu vítězství uvěřím, možná až k večeru u piva. (smích)
 |
Jak jste prožíval průběh utkání společně s ostatními na Štvanici?
Byly to nervy, protože začátek vypadal, že by to mohlo být rychlé v Markétin neprospěch. Uns Džábirová byla v té chvíli trošku lepší a aktivnější, pak to naštěstí Markéta dokázala všechno vrátit zpátky. Soupeřka sice vypadala pořád hodně suverénně, ale pak na ni padla velká nervozita, což celé utkání zvrátilo ve prospěch Markéty.
Co to znamená pro váš tenisový klub?
Strašně moc. Kája Muchová byla před měsícem ve finále Roland Garros, teď Markéta vyhrála Wimbledon. My jsme šťastní, víc asi nedokážu v tuhle chvíli říct.
OBRAZEM: Česká radost na grandslamu. Princezna, polibek k nebi, dojetí i skok |
Navíc vaše juniorka Nikola Bartůňková se v Londýně probila do nedělního finále.
Porazila světovou jedničku, která za sebou má vítězství jak na Australian Open, tak Roland Garros. Takový úspěch jsme si snad ani nedokázali představit.
Pro Vondroušovou musel být letošní Wimbledon vysněný turnaj, že?
Aby člověk vyhrál grandslam, musí se sejít úplně všechno. Nejen forma, ale i psychika, zdraví a taky i hodně štěstí.
Pomohl jí i návrat k trenéru Janu Hernychovi?
Hlavní roli hrálo to, že se nikdy nerozešli ve zlém. Honzovi se narodilo čtvrté dítě a nemohl tolik cestovat, tak Markéta vyzkoušela něco dál, protože si myslela, že musí být doprovázena po turnajích, Pak se vrátila k Honzovi, všichni víme, že on nebyl nikdy úžasný světový hráč, ale tráva byla vždycky jeho doménou, byl na ní vynikající. Takže i tohle způsobilo, že její styl, trénink a herní zaměření vede dobrým směrem.
Čím přivítáte novou šampionku?
Tak tohle ještě nemám vůbec srovnaný v hlavě. (smích) Já jenom vím, že měla hrát turnaj ve Varšavě, ale tam nepojede, to už je v téhle chvíli jasné. V sobotu 22. máme na Štvanici oslavu 130 let našeho klubu, k ní jsme dostali od Káji Muchové a od Markéty ještě v obřím formátu ten nejlepší dar, co jsme od nich dostat mohli. Věřím, že Markéta tady s námi zvládne být a myslím, že to budou standing ovations.
