Zapadající slunce nad londýnským centrkurtem.

Zapadající slunce nad londýnským centrkurtem. | foto: Reuters

ZÁPISNÍK: Osm Wimbledonů. Pouhý střípek dějin. A tolik událostí!

  • 2
Londýn (Od našeho zpravodaje) - Příjemná vůně čerstvě posekané trávy. Dokonale načančané záhony a květináče. Prázdninová atmosféra rozlehlé anglické zahrady, do níž jsou zasazeny nádherně zelené tenisové kurty. Kulisy a pravidla Wimbledonu, nejslavnějšího tenisového turnaje, se vzhledem ke zdejší bezmezné úctě k tradicím příliš nemění.

Letos sice například kryje dvorec číslo jedna zcela nová poklička, druhá zatahovací střecha v areálu coby pojistka proti vrtkavému ostrovnímu počasí, konstrukce vážící 1 230 tun ovšem nějak zvlášť nenarušuje vzhled stadionu.

Každý zásah se v All England Clubu pečlivě zvažuje, i proto si uchovává jedinečné kouzlo. I proto tu Novak Djokovič mluví o výsadě vstoupit na posvátnou půdu a Radek Štěpánek tvrdí, že mu každý rok při příjezdu naskakuje husí kůže.

Ne každý návštěvník vznešené sportovní slavnosti se podobně rozvášňuje, ale její kouzlo je nepopiratelné.

Tričko fanynky na Wimbledonu.

Poprvé mě jako reportéra do Londýna vyslali v červnu 2011. Vynechal jsem ročník 2015, pročež mi ve městě na Temži právě začala osmá grandslamová šichta.

Není to jubileum ani zvlášť výrazný časový úsek. Ba naopak, spíš jen střípek z košatých dějin nejstaršího tenisového turnaje, pořádaného od roku 1877.

Přesto se tady během mé novinářské služby odehrálo tolik výjimečných momentů!

Rosol vs. Nadal

Připomeňte si památnou bitvu.

Nejen já zíral, jak stý muž žebříčku Lukáš Rosol pozdě večer v pětisetové řeži na hlavní scéně kurážným výkonem zázračně vyřadil Rafaela Nadala.

Dvakrát jsem sledoval, kterak Petra Kvitová obřadně obcházela centrkurt s trofejí pro šampionku. A také jak slečna s citem pro dramatické zápletky na milovaném podniku několikrát selhala zdrcena tíhou vlastního očekávání.

RUCE NAD HLAVOU. Petra Kvitová už ví, že vyhrála Wimbledon.
TALÍŘ NAD HLAVU ZVEDÁM... Petra Kvitová slaví triumf na Wimbledonu.

V uličkách mezi kurty či v tiskovém středisku jsem potkával Jana Kodeše a poslouchal jeho vyprávění, jež bylo stejně bujaré před jeho transplantací srdce i po ní.

Do branže, jíž kdysi vládl, se tu velkolepě vrátil břitký šprýmař a chytrý chlap Ivan Lendl. Domácího borce Andyho Murrayho dovedl k poháru, na nějž sám nikdy nedosáhl.

Wimbledon 2019

Speciální příloha iDNES.cz: zpravodajství, rozhovory, reportáže, pavouky, ...

Viděl jsem v zákulisí plakat Martinu Navrátilovou a Janu Novotnou, dojaté triumfy své české následovnice Kvitové, která jim něžně říkala tetičky. První komentuje pro Tennis Channel, druhá pracovala pro BBC Radio.

Bohužel už nepracuje. Žena, jež si po prohraném finále v červenci 1993 v rozporu s protokolem sklíčeně položila hlavu na rameno vévodkyně z Kentu a o pět let později od ní blaženě přijímala gratulaci, předloni zemřela. Chybí tu snad každému, kdo ji znal.

Tenistka Jana Novotná se raduje z celkového vítězství turnaje ve Wimbledonu....
Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Zmíněný klaun Štěpánek už se tentokrát dostavil jako kouč Bulhara Grigora Dimitrova. Jeho daviscupový parťák Tomáš Berdych zase připustil, že se na akci, kterou si postupně zamiloval, letos možná předvede naposled...

Některé věci se i v krajně konzervativním prostředí mění. Bouraly se staré arény, budovaly se nové. Letos se ve Wimbledonu nepoužívají igelitové pytle na čerstvě vypletené rakety, takže se jich na planetě zamořené plasty objeví o 4 500 méně.

Čile stoupají odměny pro účastníky.

V roce 2011 na ně organizátoři vynaložili 14,6 milionu liber (1,1 milionu pro vítěze dvouher), letos se částka vyšplhala na 38 milionů liber (2,35 milionu pro singlové šampiony).

Je pozoruhodné, že v ženské soutěži jsou stále obávanými sokyněmi sestry Serena a Venus Williamsovy, ač jim táhne na čtyřicet, a mezi muži – stejně jako před osmi lety – platí za hlavní favority titáni Novak Djokovič, Roger Federer a Rafael Nadal.

Wimbledon dál skvěle baví, přináší poutavé příběhy a byť se snaží nezakrnět, zdárně se vyhýbá revolucím, což je bezva. Při olympiádě v srpnu 2012 jsem ostatně poznal, jak All England Club vypadá bez typické usedlosti, dokonale vyladěné elegance a tenistů v bílém oblečení.

A vzpomínky na ten barbarský rej nepatří k mým oblíbeným.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga