Jiří Veselý

Jiří Veselý | foto: Profimedia.cz

Zatím je to skvěle rozjetá sezona, pochvaluje si tenista Veselý

  • 10
V Pardubicích se Jiří Veselý objevil jen na skok, aby podpořil pořadatele červnového turnaje Rieter Open 2015 a popovídal si při tom se školáky. Česká tenisová dvojka se v příštích dnech předvede na Roland Garros v Paříži.

Věří, že mu antuka na dvorcích Rolanda Garrose půjde k duhu. Jiří Veselý by na ní rád uhrál minimálně jedno kolo.

„Samozřejmě hodně záleží na losu. Když bude slušný, jsem přesvědčený, že kolo, dvě, tři - kdo ví, možná i víc - můžu vyhrát. Uvidíme, jak mi to tam letos sedne. Člověk musí mít i trochu štěstí,“ řekl aktuálně 37. hráč žebříčku ATP, který v úterý v hale Dašická besedoval se žáky pardubických základních škol.

Pendlujete mezi turnaji po celém světě. Jak často se vám povede, abyste se zúčastnil akce se školáky, jako byla tahle?
Moc času na to nemám, byla to opravdu výjimečná událost. Byl jsem tu i proto, že mám skvělý vztah s Evou a Davidem Novákovými (organizátory Rieter Open 2015) a s dalšími pardubickými kamarády. Řekl jsem, že sem zkrátka přijet musím, vyhrál jsem tu i Pardubickou juniorku. Jsem rád, že jsem si pro to dokázal najít prostor. Doufám, že to něco děckám přinese, že třeba začnou sportovat víc, nebo budou sport brát vážněji.

Co říkáte tomu, jak beseda plynula?
Nejvíc mě překvapilo, jak se děti ptaly. Dotazů padlo hodně, jsem za to rád. Mám zkušenosti ze škol z mého rodiště (Příbram), že tam se spíš styděly.

Byla mezi otázkami nějaká, která vás zvlášť zaujala, nebo pobavila?
Některé byly velmi zajímavé i s ohledem na jejich myšlení. Třeba ty, které se týkaly jídelníčku. To jsou věci, které v tomhle věku ne každé dítě vnímá. A pak jsou samozřejmě vtipné takové ty ohledně peněz. Vcelku to byly opravdu skvělé otázky.

Prve jste zmínil Pardubickou juniorku, již jste vyhrál v roce 2009. Byl to turnaj, který vás v začátcích hodně nakopl?
V sezoně jsou fáze, které člověka dostanou na vyšší úroveň. Juniorka měla obzvlášť velký vliv na vývoj mojí kariéry, protože jsem se vracel po zranění a měl jsem špatný rok, jeho půlku jsem vynechal. A pak jsem ji dokázal vyhrát a dostal se do své pohody. Tenkrát to bylo nepříjemné, všichni mí vrstevníci mi najednou odskočili. Já jsem přijel ne přímo jako neznámý tenista, ale spíš jako černý kůň. Byl to důležitý turnaj. A na juniorských mezinárodních turnajích, jako byl Australian Open nebo finále U. S. Open, jsem dosáhl výsledků, které člověka nejen hřejí, ale motivují k další práci, aby se prosadil i v dospělé kategorii.

Co vám z vítězného tažení Juniorkou nejvíc utkvělo v paměti?
Čtvrtfinálové utkání s největším favoritem Lukášem Vrňákem (pozdějším vítězem Juniorky z roku 2010). To byl můj největší konkurent už ve čtrnácti letech a my se tu potkali o dva roky později. Ze třech jeho mečbolů jsem to otočil a po 3 hodinách a 50 minutách - to si pamatuju dodnes, byl to unikátní zápas - vyhrál. To byl asi ten nejlepší moment.

V letošním roce jste vyhrál v Aucklandu, dostal se do finále v Bukurešti, do semifinále v Casablance a také nastoupil v klíčové roli v Davis Cupu. Jak dosud sezonu hodnotíte?
Musím říct, že z celkového pohledu jako velmi úspěšnou. Byla tam ale i hluchá místa, kdy jsem tři měsíce nevyhrál zápas. Ale takový je tenisový sport. Vyhrajete turnaj, pak to zase nevyjde. Zatím je to skvěle rozjetá sezona a ještě nějakých 60 % z ní je přede mnou, takže doufám, že se ještě pár úspěchů dostaví.

Máte tedy pocit, že změna trenéra (Jaroslava Navrátila v listopadu nahradil Ladislav Simon) plní účel?
Řekl bych, že ano, moje hra se určitě zlepšila, je jistější a zároveň jsem agresivnější, umím různé herní situace lépe kontrolovat. Dokážu víc používat herní šablony, které mi možná dříve trochu chyběly, abych udělal ten další krůček.

Projevuje se agresivnější pojetí hry i v tom, že se víc snažíte chodit na síť?
I to je změna, chodím tam častěji. I když tam zatím tolik míčů nevyhrávám. Ale už jenom to, že se tam tlačím, je progres. Věřím, že tyhle přednosti v budoucnu využiju.

Od začátku roku jste na kurtu vyzval docela dost hráčů z top 30 žebříčku ATP. Zdá se, že takový Ernests Gulbis (25. hráč světa) na vás nemá právě nejlepší vzpomínky - vyřadil jste ho hned dvakrát.
Ten asi zrovna ne (úsměv). Ale odehrál jsem super zápas i s Kevinem Andersonem, kterého jsem porazil - loni jsem s ním prohrál v Austrálii na pět setů. Přehrál jsem Iva Karloviče... Pár dobrých zápasů mi vyšlo. A samozřejmě tam byly i porážky, které byly blbé, kdy jsem měl třeba mečboly... Tak to je, je třeba se radovat z úspěchů. Ale mít v hlavě i ty neúspěchy a vážit si toho, že úspěch není každodenní záležitost.

Myslíte, že Gulbisovi nevyhovoval váš styl?
Naše zápasy byly vždycky strašně těsné, je těžké říct, že mi sedí. Bylo to o pár míčích, já ty rozhodující získal pro sebe, možná jsem byl klidnější v hlavě.

Kdo vám byl svojí hrou obzvlášť nepříjemný?
Vůbec mi neseděl Viktor Troicki v Austrálii - dobře se bránil i kontroval. Ale našlo by se jich určitě víc.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga