Vskutku jedinečný člověk, tenhle Rod Laver (78). Jediný tenista, který dvakrát završil Grand Slam - vítězství na všech čtyřech největších turnajích v jednom roce (1962, 1969). Obdivovaný, oblíbený a ctěný muž na Australian Open promluvil s českými reportéry.
Laver Cup 2017Praha, 22. - 24. září |
Jaké to je, když sám na sebe narážíte tak často?
Je vzrušující, že se po mně jmenuje aréna, která se využívá na tenis. Ale taky na koncerty a na jiné akce. Líbí se mi i nová socha, je akční. Potěšilo mě, že na její představení přišli i mí soupeři a přátelé Newcombe, Emerson, Fraser, Rosewall, Stolle. Je úžasné, že jsme tu chvíli mohli sdílet. Že tohle všechno udělali pro mě. Vlastně ne pro mě. Pro tenis.
Co pro vás znamená úcta, kterou vám projevili Nadal a Federer, když po vás nechali pojmenovat novou soutěž?
Na šampiony z minulosti se zapomíná. Laver Cup má odkazovat na všechny Sedgmany, Newcomby, Rosewally, Roche. Chtěli jsme připomenout dobu, která předcházela Open éře s Borgem, Beckerem, Federerem a dalšími hvězdami. Jak bude růst lavercupová tradice, pozvánky budou dostávat i hrdinové těch starších časů. S tím za mnou přišli Roger a jeho manažer Tony Godsick. Jejich nápad se mi zdá velice přitažlivý. Federer a Nadal už jsou jistými účastníky, bude to v září v Praze paráda.
Proslul jste jako skromná superstar. Trvalo dlouho, než vás přesvědčili, abyste akci propůjčil své jméno?
Ne. Vůbec ne. Mně se koncept, který se podobá golfovému Ryder Cupu, hned zalíbil. Je mi ctí, že se ke mně takhle váže.
Co vás napadne, když se řekne Česko?
Jan Kodeš. Okamžitě mi naskočí jeho jméno.
Byl to váš častý soupeř, že?
Ano, střetli jsme se v mnoha mačích. Taky v semifinále Davis Cupu tady v Melbourne. Vyhrál Wimbledon i Roland Garros a spoustu dalších titulů. Poslal mi vzkaz: „Cokoliv pro tebe můžu v Praze udělat, stačí si jen říct.“
A co jste odpověděl?
Zatím nic. Jsem rád, že se do Prahy vrátím. Myslím, že jsem u vás hrál exhibici někdy v osmapadesátém.
Bylo to v roce 1961.
Aha, už je to doba! Víckrát jsem u vás nebyl. Navštívil jsem Budapešť a další města ve střední Evropě. S tenisem jsem procestoval tolik zemí. Ale do Československa jsem se podíval jen jednou.
Co si z toho pobytu vybavíte?
Myslím, že jsem v Praze koupil skleničky na brandy. Moje hospodyně se rozhodla, že jednu po druhé zlikviduje. Už neexistují. Jen jednu jsem před ní schovával: „Všechny nedostaneš!“ Jedna z deseti přežila.
Momentka z roku 1969 - Rod Laver v semifinále Wimbledonu.
Rušily vás vlaky projíždějící okolo stadionu na Štvanici?
Už nevím. Pro mě to hlavně byl úplně jiný svět, ty pomalé antukové kurty. Spousta Australanů na nich neuměla hrát, protože jsme vyrostli na trávě. Bylo těžké se na nich pohybovat, umět se sklouznout. Evropané nás poráželi. Řekl jsem tehdy jednomu člověku z Dunlopu, který pro nás vyráběl rakety: „Dostaň mě na tyhle turnaje. Chci zjistit, čím nás poráží.“
Jak jste odhalil to tajemství?
Dva roky jsem objížděl antukové podniky, než jsem konečně pochopil, že jsme se poráželi sami. Chtěli jsme dávat spousty vítězných úderů, jenže často jsme se vystříleli. Tenis na antuce vypadal tak snadně, ale snadný rozhodně nebyl.
Jaký byl Kodeš protivník?
Janovi se dařilo na každém povrchu, což bylo na Evropana trochu neobvyklé. A on uměl i na trávě! Těším se, až ho zase uvidím, tentokrát na jeho území.
Víte, že při exhibici s Javorským vám sbíral míčky právě Kodeš?
To je skvělé. Už jsem to slyšel. Vážně jsem tak starý?
Soudě podle vaší vitality určitě ne. Jak vnímáte současné české tenisty?
Od vás pochází spousta dobrých hráčů. Berdych je Čech, že ano? No jo, Federer ho měl prokouknutého, proto ho tu tak rychle zdolal. Je neskutečné, kolik tenistů pochází z malých zemí. Třeba ze Srbska. Vůbec žasnu, jak se tenis mění. Dívám se na hráče a říkám si: „Bože, jsou o tolik vyšší než my. Jakou díky tomu mají výhodu při servisu. Jak jim pomáhají nové rakety.
Co si myslíte o Ivanu Lendlovi, jenž má k Austrálii vřelý vztah a kterého trénoval váš kamarád Tony Roche?
Ivana asi mrzí, že nikdy nevyhrál Wimbledon, ale i tam měl své šance, když se dostal až do finále. Zase si to vynahradil na US Open, kde ve své době kraloval. Je pěkné, že se vrátil k tenisu, jako trenérovi se mu vede taky moc dobře. Kdysi jsme tady v Austrálii spolu chodívali na golf, je to bezva chlap. Je dobře, že se hvězdy minulosti úplně nevytratí. Lidé je stále chtějí potkávat. Mrzí mě, že třeba Agassiho nevídáme častěji. I po odchodu do penze stále reprezentujeme svůj sport.
V Praze se takových osobností sejde mnoho, že?
A vytvoří týmy, stanou se spoluhráči. Tahle myšlenka se mi moc líbí. V každém výběru se sejde šest tenistů, singlisté i deblisté. Bude to velká podívaná. Máme štěstí, že jsme za kapitány sehnali Björna Borga s Johnem McEnroem. Ti budou mít dané čtyři hráče podle umístění v žebříčku, další dva vyberou sami.
Jak by se vám líbil deblový pár Federer-Nadal?
Bylo by to něco zcela nového - Roger a Rafa na jedné půlce kurtu. Roger válí na síti, má skvělé tenisové myšlení. Pokládám ho proto i za skvělého deblistu. A hrát voleje z Nadalových masivních topspinů je pro soupeře velmi těžké. Myslím, že by z nich byl skvělý pár.
Tenisové legendy Borg, Nadal, Laver, Federer a McEnroe v New Yorku představují koncept Laver Cupu, jehož první ročník se uskuteční v září 2017 v pražské O2 areně.
A jak by se vám zamlouvalo, kdyby se Nadal s Federerem v neděli utkali na vašem stadionu ve finále Australian Open?
To by se mi líbilo. Dlouho jsem neviděl Federera tak spolehlivě trefovat bekhend. Přitom má ještě lepší forhend. Je těžké ho porazit.
Je to váš nejoblíbenější hráč?
Ano. Rozdává podpisy. Diváci milují jeho styl. Když občas udělá chybu, ostatní hráči si musí říct: „Konečně minul!“ Líbí se mi i další šampioni: Nadal, Murray, Djokovič.
Golfový Ryder Cup je velmi prestižní. Věříte, že podobný náboj získá i Laver Cup?
Myslím, že to potrvá pár let, než si získá jméno. Ale jestli na něm budou nastupovat ti nejlepší, může se z Laver Cupu stát významný podnik. Je vymyšlen opravdu chytře. Místo třetího setu se bude hrát tie-break do deseti bodů, nebudou to dlouhé vyčerpávající mače. Každý den se do čtyř až pěti hodin vměstná přehlídka hvězd. První den se bude za výhru udělovat bod, druhý den dva a poslední už tři. Pořád bude oč hrát, až do posledního dne nebude o vítězi rozhodnuto.
Budete fandit Evropě, výběru světa, či zůstanete neutrální?
(směje se) Nemůžu nikomu stranit, musím být neutrální. Spíš se nechám strhnout kvalitou zápasů. A opravdu se těším do Prahy. Slyšel jsem, že aréna vypadá skvěle, že se do ní vejde osmnáct tisíc diváků. Kdo má rád tenis, neměl by si tuhle příležitost nechat ujít.
