Anglie doufá, že pro ni po 66 letech čekání získá mužský wimbledonský titul.
Je to už dávná historie, kdy po zdejších kurtech v dlouhých kalhotách a s pomádou ve vlasech pobíhal Fred Perry. Od jeho triumfu v roce 1936 jsou právě letos domácí naděje nejvyšší.
„Vyhrát Wimbledon je v mých silách,“ podporuje je sám Henman. Tisíce lidí kempují před areálem hlavně kvůli němu. I když se téměř jistě nedostanou na zápas, jsou svému hrdinovi alespoň blíž. Když zrovna hraje, diváci na vedlejších kurtech upřeně zírají na velkou světelnou tabuli. Nad jejími čísly vzdychají mnohdy víc než nad míči, které létají před jejich očima.
Je tu však ještě jedno zvláštní místo, kde se scházejí Henmanovi obdivovatelé. Říká se mu „Henman Hill“ neboli Henmanův kopec. Najdete ho před kurtem číslo jedna a správně se jmenuje Aorangi Picnic Terrace. Kolem jezírka s lekníny se scházejí tisíce fanoušků. Je to takový velký piknik. Sednou si na trávu, z košíku vytáhnou jídlo, koupí si něco k pití a na velkoplošné obrazovce sledují tenis.
Ještě do včerejška se používal i název „Rusedski Ridge“ čili Rusedského pohoří. Druhá domácí naděje však v dohrávce padla proti Belgičanu Malisseovi. Když hráli oba své zápasy ve stejný den, sedělo u televize třicet milionů Angličanů. Jejich srdce však zajisté víc patřila Henmanovi. Greg Rusedski se totiž narodil v Kanadě a ještě ho tu zcela nepřijali za svého. Kdyby ale jednou vyhrál Wimbledon, asi by to konzervativní národ snesl. Tedy pokud by ve finále neporazil Henmana. Takto je tlak na Henmana ještě větší.
„Anglická naděje číslo dvě,“ píše tisk. První byli fotbalisté na mistrovství světa. Henman může vyhrát všechny velké turnaje, ale jeho jméno bude navždy patřit k Wimbledonu. O něm bude jednou vyprávět vnukům. Zatím tu byl třikrát v semifinále, ale to nestačí. Dostal se do podobné pozice jako kanadští hokejisté na olympijských hrách: musí vyhrát. Kdy jindy než letos.
Henmana dnes čeká čtvrtfinále a stále častěji se tu mluví o návštěvě královny Alžběty II. Na jeho finále by možná přijela. Ve Wimbledonu nebyla od roku 1977, ze kterého je poslední anglický titul. Virginia Wadeová tehdy vyhrála dvouhru a Alžběta slavila 25 let na trůně. Letos už vládne 50 let...
