Už loni, když vedl Španěly k triumfu v Davis Cupu, ho chtěl každý obejmout. Rukou mu třásl princ Filip, firmy Nike a Babolat na něm postavily reklamní kampaň. Nadal – sexuální symbol. Skvělý tah.
"Bylo toho moc," říkal tehdy. A co teď? "Zůstanu stejný. Chci být na kurtu. Hrát. Vyhrávat," vyznává se.
Bůh mu dal do vínku nezměrnou bojovnost. "Na každý zápas je tak nažhavený, že se před ním musí zchladit ve sprše," píše španělský deník El Mundo.
"To nedělám," protestuje Nadal. Jen ať si zvyká. Podobných "zaručených" zpráv bude přibývat. Rodiče mu chystali fotbalovou kariéru po vzoru slavného strýce Miguela Angela, 63násobného reprezentanta.
Souboj strýců o mrštného klučinu však vyhrál ten druhý, Toni. Ve čtyřech letech dal Nadalovi do ruky raketu, dodnes zůstal jeho jediným koučem.
Co dokážou nyní? "Bude světovou jedničkou," říká šampionův krajan Moya.