Z rohu dvorce udílí Veselému rady zachmuřený chlapík s nakrátko střiženým účesem. Jmenuje se Tomáš Krupa, dříve trénoval právě Berdycha a Štěpánka a před dvěma týdny vstoupil do služeb Veselého. Jejich cíl? „Sny mám ty největší, ale tím dlouhodobým zůstává posun do Top 10,“ říká Veselý.
Roky se od něj čekají velké věci. Roky se s tlakem více či méně úspěšně pere. Sezonu 2015 zakončil na 41. místě žebříčku, což je oproti loňsku posun o 27 pozic vpřed, přesto sám tuší: „Očekávání byla možná větší.“
Mohla se naplnit, nebýt šestnácti (!) proher v prvním kole. Příčiny byly různé: těžký los, zaváhání v klíčových momentech, boj s vlastní hlavou, někdy i smůla.
Krupa, který bude dál částečně pomáhat i tenistce Barboře Strýcové, má pomoci, aby se podobná věc už neopakovala. Sám nebyl na žebříčku výš než na 278. místě, věhlas si získal hlavně jako kouč. Vyznává disciplínu. Sám o sobě říká, že je „voják“. Ale dokáže atmosféru také odlehčit.
V jednu chvíli se třeba Veselý při tréninku chystá na podání, zatímco v opačném rohu dvorce začnou přibývat diváci včetně daviscupového kapitána Jaroslava Navrátila. Krupa k nim zahlaholí: „Bacha, chlapi. On nepodává úplně nejpomaleji.“
Pravítko potřebuju, ví Veselý
Třiačtyřicetiletý kouč ví, že jeho svérázný humor nemusí sednout každému, ale Veselý si ho zatím pochvaluje. „Když mi to na kurtu úplně nejde, tak moc nešpásuju, spíš naopak. V tu chvíli to nějaký vtípek odlehčí, je to takový klíč, abych se znova nastartoval,“ líčí.
Povahy mají rozdílné. Veselý je citlivější, přemýšlivý typ. Připouští, že přísně působící Krupa může být typem člověka, který ho bude vhodně doplňovat. „Pravítko je na mě potřeba,“ netají Veselý.
Mladík z Březnice býval světovou jedničkou mezi juniory, pak se usadil v elitní stovce žebříčku ATP. Přesto leckdo čekal, že jeho postup bude ještě rychlejší. Veselý měří skoro dva metry, má potenciál hrát agresivně, tlačit na soupeře po servisu, což zatím tolik nevyužíval.
A Krupa od počátku spolupráce netajil, že právě toto chce změnit. „Náznaky už tam jsou,“ pochvaloval si. A skutečně, při tréninkových výměnách s Pavláskem často následoval po servisu Veselého náběh na síť, případně agresivní úder.
Že by Krupa dokázal něco, co bylo Veselému dlouho cizí? Zatím je na soudy brzy, přesto i tenista uznává: „Člověk má za ta léta zažité nějaké návyky a varianty. Agresivní hra nebyla úplně ta moje. Abych tak hrál, tak potřebuju člověka, který mě k tomu bude nutit. Myslím, že lepšího trenéra teď v Česku najít nemůžu.“
Neřešit žebříček – a jen hrát
Veselý stál o Krupovy služby už loni, dohodli se ale až po skončení letošní sezony. První společnou akcí bylo soustředění v Dubaji, kde se kromě tenisu pilovala i kondice.
Zároveň je Krupa jedním z lidí, s jejichž pomocí Veselý bojuje proti tlaku, který se na něj valí. Nezkoumat dopředu pavouky turnajů. Nesledovat tak pečlivě žebříček. Nevnímat hlasy okolí.
„Ale není to jednoduché. Člověk je taková povaha, že když jde žebříčkem dolů, tak ho to nějakým způsobem mrzí nebo zneklidňuje. Ale snažím se naučit tyto věci tolik neřešit. Ať už mi v tom pomůže Tomáš, kondiční kouč, rodiče nebo psycholog,“ říká Veselý.
Ač sní o průlomu mezi elitu, cíle pro nejbližší budoucnost má nastavené jinak. Zlepšit svůj tenis, nestresovat se aktuálními výsledky – a věřit, že velké triumfy i další žebříčkový průlom přijdou.
„Chci se cítit lépe v agresivním pojetí hry. Myslím si, že z dlouhodobého hlediska je to správná cesta k tomu, abych se posunul v kariéře a ve své hře dál,“ vypráví.
Zkoušek ho čeká jen v příštím měsíci spoustu: nejprve otestuje hru v domácí extralize, koncem roku odletí na Hopman Cup, následovat bude obhajoba titulu v Aucklandu, Australian Open...
Výzev mnoho, ale každá z nich skrývá i šanci udělat další krok vstříc absolutní elitě.
