Neskrývaným úžasem z vlastních počinů i originálním smyslem pro humor si kvapně získávala náklonnost obecenstva, jehož většina ve finále přála populární Tunisance Uns Džábirové.
Právě jí nejprve Vondroušová vyjádřila upřímnou soustrast s porážkou. Stručně vylíčila svůj návrat po zranění zápěstí.
Poté bavila publikum hláškami o manželovi, který v Praze hlídal kočku Frankie. Připomněla nedělní výročí jejich svatby. Ukázala na dojetím slzící mladší sestru v lóži.
Štístka, jež pomohla k senzaci: Občas jsme do sebe rýpli, aby byla zábava |
Připomněla sázku s trenérem Janem Hernychem, který by se po jejím senzačním triumfu měl nechat tetovat. „Zítra můžeme jít spolu!“ pronesla rozverně, zatímco rádce Jan Kodeš plácal rozpačitého Hernycha po rameni.
Na dotaz, jak se odmění za brilantní dvoutýdenní šichtu, odvětila, že si dá pivo.
Hráčky z malé země, která dříve náležela do východního komunistického bloku, obvykle nepřitahují bombastickou celosvětovou pozornost.
Vondroušová nebyla v pavouku nasazená. Firma Nike s ní před sezonou odmítla prodloužit smlouvu. Na dvorci maskuje pocity, nepředvádí rozmáchlá gesta, po vítězných mačích ve Wimbledonu párkrát odešla do šatny dřív než poražená sokyně.
Markéta Vondroušová slaví titul z Wimbledonu s rodinnými příslušníky.
Jejím nejvýraznějším mimozápasovým projevem bylo spontánní desetivteřinové pokleknutí na zelený pažit chvíli po proměněném mečbolu.
Na tenisové slavnosti ovšem zaujala nejen svým jedinečným kumštem. Třebaže v Londýně zopakovala, že setkání s reportéry nepatří mezi její oblíbené činnosti, odvyprávěla při nich kus svého životního příběhu.
Nejprve mluvila jen s českými novináři v menších místnostech. Dotkla se výbušného tématu, když přiznala, že má pifku na Rusku Veroniku Kuděrmetovovou, jež se přezíravě chová k Ukrajinkám. Ty naopak Vondroušová podporuje a fandí jejich národu v boji proti dobyvačnému nepříteli.
Expert Žofka o Vondroušové: Wimbledon je nejslavnější, čeká ji mimořádný zájem |
S úsměvem popisovala, kterak se její zprvu odtažitý vztah k trávě vyvíjí v lásku nebeskou.
Jak turnajem postupovala, přesunula se do hlavního sálu pro tiskovky, kde zaujala i zahraniční žurnalisty. Zmínila, že její choť Štěpán skoro neprojevuje emoce: „Pořád se tváří stejně. Za osm let, co jsme spolu, brečel jenom na svatbě a po finále!“
Slíbila, že po návratu domů koupí své milé Frankie nějakou dobrou rybu: „Ačkoliv jí je stejně úplně jedno, co se tady stalo.“
Neschovávala se za fráze. Přirozenou otevřeností naopak ještě velmi pěkně opentlila svůj senzační úspěch.
