Když ve druhé sadě Menšík upravoval skóre na 3:3, stačily mu v celém gamu pouze čtyři údery. Všechny fiftýny posbíral nechytatelnými servisy, čímž jen potvrdil svou dominanci na kurtu. „Jak bych tu hru popsal? Asi jako eso, eso, eso a eso,“ smál se pak na tiskové konferenci.
Vítěznou sérii v Davis Cupu osmnáctiletý talent protáhl už na čtyři zápasy, loni ve Valencii ovládl premiérový singl i dva debly po boku Adama Pavláska. Teď však poprvé do klání týmové soutěže nastupoval v domácím prostředí a proti Olielovi, který je až 415. ve světovém žebříčku, i jako velký favorit.
Češi zahájili kvalifikaci Davis Cupu s Izraelem skvěle, uspěli Lehečka i Menšík |
Cítil jste se před zápasem kvůli tomu jinak?
Moc se na to nekoncentruju a ani mě to nesvazuje. Jestli má někdo ranking takový, nebo makový, je mi úplně jedno, vždycky se snažím hrát svoji hru. Izraelci jsou sice v žebříčku o dost níž, ale nechci je podceňovat, obzvlášť v Davis Cupu, když hrají za svoji zem. Takové zápasy jsou nevyzpytatelné, všichni se dokážou vybičovat k nejlepším výkonům. To Jišaj také ve druhém setu ukázal.
První sadu jste ovšem suverénně ovládl.
Skoro k ničemu jsem ho nepustil, chytil jsem úvod a dobře jsem servíroval. Ve druhé se hodně zlepšil hlavně na podání, a jak je levák, na tomto povrchu jeho rotace nepříjemně sjížděly. V koncovce mě měl na lopatě, za stavu 5:6 jsem odvracel tři setboly.
Byl jste v tu chvíli nejvíc pod tlakem?
Mohl jsem se spolehnout na servis i na forhend, věřil jsem, že mě podrží. A taky, že podržely. Samozřejmě jsem byl nervózní, ale myslím, že jsem to zvládl dobře. I když jsem v tiebreaku prohrával 2:4, dobře jsem vývoj otočil. Těší mě, že jsem přinesl důležitý první bod.
Jakub Menšík hraje bekhend v daviscupové kvalifikaci proti Izraeli.
A rovněž jste udržel neporazitelnost v Davis Cupu.
Jsem rád, jak jsem tuhle kariéru odstartoval, doufám, že tak budu pokračovat. Byl jsem na sebe sám zvědavý, jak tenhle duel zvládnu. Dobře jsme tu potrénovali, po delší době jsem hrál zápas. Povedl se mi úvod, což je super, protože občas trvá, než se člověk dostane do zápasového rytmu. Hodně jsme pracovali na servisu, který byl i teď mojí velkou zbraní. Můžu se na něj spolehnout v jakékoli situaci, což se opět potvrdilo.
Jak jste si užil domácí atmosféru?
Byla to moje první zkušenost, ještě za nerozhodnutého stavu. Když hrajeme doma a můžu tu mít rodinu a přátele, tak mě fanoušci mohou vyburcovat k nejlepším výkonům.
Jako když jste v šestém gamu druhého setu nasázel čtyři esa?
Myslím, že se mi to podařilo úplně poprvé. Viděl jsem nějaká videa, když Federer nebo Kyrgios taky trefili čtyři esa, ale mně osobně se to ještě nepovedlo, vždycky jsem dal maximálně tři. Když jsem šel na čtvrtý servis, říkal jsem si, že další eso prostě musím dát.
Vzájemně se motivují, nezávidí si. Davis Cup můžeme i vyhrát, věří mladí Češi |
Co vám pomáhá zvládat důležité chvíle zápasu?
Je to specifické. Ve svých osmnácti letech tolik zkušeností nemám, ale snažím se na těchto důležitých momentech pracovat s mentálním trenérem Draganem Vujovičem, se kterým už spolupracuji dlouho. Nebýt jeho, tak bych tyhle chvilky, kdy je mi na kurtu nejhůř, nedokázal tak kvalitně zvládnout. Spolupráce s ním je skvělá a zkušenosti ze zápasů, ať proti těm nejlepším, nebo třeba na challengerech, pak dokážu zužitkovat.
Vnímáte tlak, když vás experti nazývají jedním z největších světových talentů a předpovídají vám úspěšnou kariéru?
Věci, které by mě mohly dostávat pod takový tlak, se snažím nevnímat. Soustředím se sám na sebe, každý má svou cestu. To, že jsem talent, ještě automaticky neznamená, že musím být ve špičce. Musím si to odmakat. Někdo se nahoru probojuje v 19, někdo ve 23 letech, pak je otázka, jak dlouho se ve špičce udrží. I na to je třeba myslet. Je spousta mladých hráčů, kteří měli rychlejší cestu a na top se dostali, ale nevydrželi tam.
