Na turnaji v Lyonu, kde plnil roli nasazené jedničky, ve čtvrtek vyhořel hned v prvním duelu, s Britem Norriem uhrál jen pět gamů.
„Velké zklamání,“ smutnil Thiem. „Přitom jsem tu dobře trénoval, jenže jsem vůbec nenašel svůj rytmus, své údery. Opravdu nevím, co se stalo.“
Možná netuší, co se přihodilo konkrétně v tomto utkání, ale jinak je zjevné, co jeho kariéru v poslední době nejvíce ovlivnilo. Jednak pozitivně, ale zároveň také neblaze.
Když Thiem před osmi měsíci zvrátil vývoj finále US Open z 0:2 na sety a získal premiérový grandslamový titul, hovořil následovně: „Zasvětil jsem tomu celý svůj život, je to skvělý úspěch.“
Rakouský hrdina prolomil čtyřletou dominanci pánů Federera, Nadala a Djokoviče na největších tenisových svátcích, využil neúčasti prvních dvou a diskvalifikaci třetího, skvěle se popasoval se zvlášnostmi covidové doby.
Už jako čerstvý grandslamový šampion přemítal, jak zisk poháru změní jeho další život: „Očekávám, že to teď pro mě na bude snazší, protože jsem dříve měl v hlavě, že sice mám skvělou kariéru, ale až dodneška v ní chyběl ten velký cíl. Když jsem teď na něj dosáhl, doufám, že budu na největších akcích uvolněnější.“
Jenže realita zatím ukazuje opak. Jak Thiem před třemi týdny přiznal: „Grandslamový titul jsem pronásledoval po velmi dlouho dobu a když jsem ho konečně dosáhl, vzalo si to hodně z mého těla i hlavy.“
Což se také odráží na posledních výsledcích.
Na letošním Australian Open Rakušan dosáhl jen na osmifinále, po tuhé bitvě s domácím Kyrgiosem utržil výprask od Bulhara Dimitrova. A o měsíc později se z akcí v Dauhá a Dubaji pakoval se souhrnnou bilancí 1:2.
„Se vší tou euforií z titulu jsem po zbytku loňského roku hrál dobře,“ připomněl Thiem čtvrtfinále Roland Garros a finále Turnaje mistrů.
„Ale letos v Austrálii mě to nějak dostihlo, tak jsem se rozhodl vzít si volno k zotavení a malému restartu,“ vysvětloval, proč se od poloviny března do začátku května vytratil z okruhu.
Do Roland Garros to snad vyřeším
Zpět se vrátil v Madridu, kde hovořil o tom, jak se cítí odpočatý, a uhrál solidní semifinále. Jenže pak jako by se z něj pracně nabitá svěžest znovu rychle vytratila: následovalo osmifinálové vyřazení v Římě a nejtvrdší direkt v podobě kolapsu v Lyonu.
„Pro sebevědomí to není dobré,“ uvědomuje si Thiem. „Čekal jsem, že takový výkon můžu předvést spíš v Madridu, protože před tím turnajem jsem dlouho nehrál. Ale tady v Lyonu už jsem byl zpátky v zápasovém rytmu a doufal jsem v dobrý výkon.“
Jakýsi syndrom šampionů není v tenise nic neobvyklého. Lotyška Ostapenková si podmanila Roland Garros 2017, od té doby uhrála jen jedno semifinále. Kanaďanku Andreescuovou po senzaci na US Open 2019 stíhají četné zdravotní komplikace.
Japonka Ósakaová po smršti v New Yorku 2018 a Melbourne 2019 na dalších akcích pod tíhou očekávání a pozornosti propukala v pláč, z tíživého období se však odrazila k dalším dvěma vavřínům.
Tsitsipas či Zverev jako antukoví vyzývatelé. Kdo může zastavit Nadala? |
Jak dopadne případ Thiem?
Rakušanovo aktuální tápání je o to více zarážející, že tenista s jednoručným bekhendem v minulosti platil za výtečného antukáře, v letech 2018 a 2019 se probojoval až do finále pařížského grandslamu.
A právě k oranžovému svátku, který začne už za týden, nyní upíná pozornost. Jenže zatímco v minulých letech jej radostně očekával, letos k němu hledí nejistě. Obává se, že nedokáže ze svého nitra vydolovat motivaci k dalším titulovým tažením.
„Můj další zápas je už první kolo Roland Garros. Snad do něj vše vyřeším.“