Dosáhla na něj jako jedno z nejmladších děvčat v osmatřicetiletých dějinách podniku, který v minulosti ovládly třeba Martina Hingisová, Anna Kurnikovová, Kim Clijstersová nebo Bianca Andreescuová.
A co je zvlášť pozoruhodné, plynule navázala na loňský triumf sestry Lindy. „Je výjimečné, že jsme vyhrály takhle po sobě,“ řekla Brenda. „Hned po finále mi ségra psala, že je na mě pyšná. Povedlo se nám něco velkého.“
Sbírka trofejí, jež slečny Fruhvirtovy ukořistily na akcích jako Orange Bowl, Eddie Herr, Pardubická juniorka či na mistrovství světa družstev, se požehnaně rozrůstá.
„Snažíme se pracovat s výhledem na pár sezon dopředu, ale každý úspěch je samozřejmě cenný,“ říká o spanilé jízdě svých dcer Hynek Fruhvirt. „Povzbudí vás a trochu ujistí, že v té obrovské konkurenci snad něco děláte dobře.“
On a jeho paní zanechali podnikání v oboru zařizování interiérů a věnují se pouze kariérám svých dětí. Připravují se s nimi v Praze na Olympu, trénují též v proslulé akademii Patricka Mouratogloua nedaleko francouzského Nice.
V prosinci obě plavovlásky zaujaly znamenitými výkony v extralize, v níž se vyrovnaně potýkaly s dospělými soupeřkami. Brendě po těsné porážce s Kateřinou Siniakovou osobně přišel složit poklonu ještě nedávno dvanáctý tenista světa Borna Čorič z Chorvatska, jenž v soutěži posílil pražskou Spartu.
V Tarbes pak své tažení završila v napínavé bitvě s Američankou Clervie Ngounoueovou. Vyšší a svalnatější rivalku, která pálila první podání až rychlostí 190 kilometrů za hodinu, zdolala 6:0, 3:6, 7:5.
„Už jsem se skoro viděla v šatně, ale bojovala jsem až do konce, pořád jsem si věřila,“ prohlásila šampionka.
O rok starší Ngounoueová - podobně jako třeba senzace posledních grandslamů Coco Gauffová - vypadá na první pohled skoro jako dospělá žena.
„Znám ji dlouho, její rány mi nevadí. Věděla jsem, co od ní můžu čekat, ještě jsem s ní neprohrála,“ konstatovala Brenda Fruhvirtová.
„Podle lidí z branže má její vítězství strašně vysokou hodnotu,“ tvrdí její táta. „Kdo tenisu trochu rozumí a chápe, o co jde, dobře ví, jaký je to úspěch.“
Fruhvirtovi ovšem nehodlají sladce podřimovat na vavřínech. Naopak. Dívky prahnou po nejvzácnějších pohárech a pozici světové jedničky. Rodiče pilně shánějí peníze, aby jejich vzlet mohl pokračovat. Rozpočet látají z měsíce na měsíc.
„Teď zrovna neprožíváme úplně růžové období,“ říká Hynek Fruhvirt. „Obě holky víc cestují. Náklady rostou. Snažíme se sehnat sponzory, kteří by nám s jejich úhradou pomohli.“
Nadějné tenistky též narážejí na přísné řády, které jim nepovolují bez omezení postoupit do vyšší věkové kategorie, kde by potkaly silnější sokyně a pokračovaly v rychlém výkonnostním růstu.
Brenda nyní prahne po startu na některém z juniorských grandslamů, na nichž by se aspoň párkrát mohla setkat celá rodina.
Fruhvirtovi. Druhá zleva mladší Brenda, druhá zprava starší Linda.
Aby se však na ně kvalifikovala, potřebuje sbírat body, což jí bude umožněno až po třináctých narozeninách, které slaví v dubnu. „Takže reálně připadá v úvahu US Open nebo Austrálie v lednu 2021,“ říká otec.
Ten se teď s Lindou chystá na její první ženský podnik do Egypta. Odlétají v sobotu: „Čeká ji dost zásadní krok, poměrně těžký turnaj. Podle pravidel jich může hrát jen určitý počet. Navíc ji vzhledem k minulým výsledkům provázejí dost velká očekávání.“
Zatímco Gauffové nebo Ngounoueové umetá cestičku mocná a zámožná americká tenisová federace, poskytující zásadní finanční příspěvky či karty na turnaje, slečny Fruhvirtovy se s výrazně menší veřejnou podporou prodírají hustou džunglí.
Zatím si počínají znamenitě. Stejně jako si Brenda ve finále v Tarbes poradila s palbou Ngounoueové, vynalézají s rodiči v nepříznivých podmínkách způsoby, jak se dál škrábat k vrcholu. I když často je to pořádná fuška.
