Euforie v sále se měnila podle průběžného stavu. Ve čtvrté sadě, kdy nejlepší prostějovský a zároveň český tenista vedl 2:1, stejným poměrem vedl i na gamy, se přítomní shodli na jednoznačné předpovědi. „Už to ví. Prohraje a jde,“ předpovídali fanoušci Švédovi.
Zápas ale nakonec ukázal, jak dokáže být krásný i krutý. Novák bojoval jako lev, tloukl do soupeře, jak to jen šlo a přitom nezapomenul ani na fair play. V jednom důležitém okamžiku, kdy čárový rozhodčí odmával aut, přiznal soupeři dobrý míč. To se v současné době často nevidí. „Už kvůli tomu jsem Jirkovi přála, aby vyhrál,“ posteskla si manželka hráče, která na dálku slíbila, že i přes prohru uvaří úspěšnému hráči na uvítanou jeho oblíbenou rajskou omáčku.
Právě manželce patřil první Novákův telefon z Austrálie po prohraném utkání. Vedle technické domluvy o příjezdu domů do Prostějova český tenista přiblížil, v jakém duchu mu docházely textové zprávy na mobilní telefon. Od kamarádek dostával informace, že mu to na kurtu slušelo, od přátel ujištění, že to příště vyjde.
Kamarádi v Prostějově nenechali nic náhodě, a proto klubovnu vyzdobili vlajkami a transparentem: „Prostějov tenisem žije, víc jak celá Austrálie. Jirko jdeme do finále, chceme Tě vítat, jako krále.“ V Novákově prvním semifinále grandslamu to nevyšlo. Přesto jde ale život dál a čerstvě nový hráč první světové dvacítky tenisového žebříčku dostane jistě brzy šanci na reparát.
