Břicho mi roste jako blázen. Vedra jsou pro mě náročnější, ale v těhotenství zatím všechno probíhá tak, jak má.
Snažím se aspoň chodit nebo cvičit ruce, abych se trochu pohybovala. Raketu jsem naposledy držela v únoru v Melbourne. Vlastně jsem si ještě pinkla s neteří na zdi, ale na kurt jsem se už nepostavila.
Když se přiblížil Wimbledon, začalo se mi po něm stýskat. Vždycky pro mě byl nejslavnější a nejprestižnější akcí, na kterou jsem se pokaždé těšila. V All England Clubu jsem se vždycky cítila dobře.
Podle mého má Krejčíková se svým stylem šanci i ve Wimbledonu. Uvidíme, kolik ze sebe vydoluje energie. Zůstalo jí hodně málo času na přechod na trávu, ale hru na ni má a třeba ji euforie ponese i dál.