Marie Bouzková se rozcvičuje se svým trenérem Antonínem Bolardtem.

Marie Bouzková se rozcvičuje se svým trenérem Antonínem Bolardtem. | foto: Profimedia.cz

Ve 12 si půjčoval boty Vondroušové, teď vnuk kapitána Bolardta Češkám pomáhá

  • 4
Sevilla (Od našeho zpravodaje) - Jsou stejně staří, znají se odmala, přetrvává mezi nimi kamarádské pouto, a tak tvoří poměrně nezvyklou kombinaci svěřenkyně a trenéra. Tenistka Marie Bouzková však pod vedením Antonína Bolardta předvádí vynikající výkony, v závěru individuální sezony zářila ve dvouhře i deblu na podnicích v Asii a v úterý při finálovém turnaji Poháru Billie Jean Kingové v Seville slavila i vítězný debut za českou reprezentaci.

Jejímu triumfu nad Viktorijí Golubicovou, kterým 25letá Bouzková rozhodla o celkovém vítězství Češek nad Švýcarkami v sevillské skupině A, Bolardt přímo u kurtu přihlížel. Svou svěřenkyni, s níž začal spolupracovat na jaře a zatím ji vede do konce roku, doprovází i při týmové soutěži, kde zároveň vypomáhá i ostatním členkám výběru.

„Spolupráce s Maruškou je hrozně fajn. Známe se odmala, máme spolu kamarádský vztah. Rozumíme si mimo kurt i na něm,“ vysvětloval Bolardt ve Španělsku ve středu odpoledne českým novinářům.

Ze sběračky a náhradnice jedničkou. Líp to dopadnout nemohlo, zářila Bouzková

Jak jste debut Marie v národním týmu prožíval?
Jsem hrozně rád, že se jí povedlo vyhrát. Myslím, že si zaslouží takhle ukončit sezonu. Těší mě, že nastoupila a reprezentovala Českou republiku, ona hrozně ráda hraje před českým publikem a pro Česko. Její výkon hodnotím velmi kladně.

Jak se vaše spolupráce v průběhu roku vyvíjela?
Začali jsme tuším v dubnu na menším turnaji ITF v Portugalsku, kam jsem jí přijel pomoct. Marušku znám od mala, vždy jsem ji sledoval, a když byla v Praze, tak jsme spolu trénovali. Začátek nebyl jednoduchý, neměla úplně formu, takže jsme pracovali na tom, aby se do ní dostala. To se jí povedlo, jen byla škoda, že se v průběhu roku zranila. Ale i tak hodnotím sezonu jako velmi dobrou.

Musel jste do něčeho v její hře zasáhnout?
Ani ne, ona tenis umí. Vesměs šlo o to, aby si ho užívala a věřila si. A forma pak přišla. Pár technických věcí jsme udělali, ale jen minimálních.

Marie Bouzková dobíhá míček v zápase finálové skupiny Billie Jean King Cupu v Seville proti Švýcarkám.

Takže jste se soustředili spíš na psychiku?
Určitě. Tenistky vlastně jedou pořád v zápřahu, což není nic jednoduchého. A výkony máte občas nahoru, jindy zase dolů.

Zaměřujete se i na taktiku?
Před každým zápasem si o soupeřce něco řekneme, třeba kam víc servíruje, jaký má horší úder nebo jestli je proti ní lepší hrát aktivněji. Ale stejně to končí u toho, že Maruška potřebuje hrát, co umí a co chce.

Je pro ni nejdůležitější najít správný mix běhavé obrany a agresivity?
Není jako Sabalenková, že by do míčů střílela a zabíjela je prvním nebo druhým úderem. Ona je trpělivá hráčka a myslím, že takový styl soupeřkám strašně vadí, protože na něj nejsou zvyklé. Ale umí hrát i aktivně, jde na síť, kde výměnu dohraje, takže praktikuje všehochuť.

Autogramiáda jako lekce ze španělských příjmení. Školáci vřelým Češkám tleskali

Jaký zážitek je pro vás osobně, že jste součástí českého družstva vedle kapitána Petra Pály či trenéra Lindy Noskové Davida Kotyzy?
Jsem určitě rád, že jsem se sem dostal, je to pro mě velká zkušenost. Máme dobrý tým, ve kterém je sranda. Užívám si to.

Taky jste prý dělal sparingpartnera Markétě Vondroušové.
Ano, jak jsme proti Švýcarkám skončili hrozně pozdě, tak některé holky druhý den odpočívaly. Nebylo na výběr, tak jsem na trénink s Maky naskočil já.

S ní se taky znáte od dětství?
Asi od osmi let. Hráli jsme spolu družstva v klubu, teď jsem zrovna říkal, že když jsme byli na mladších žácích do 12 let, tak jsem si zapomněl boty a hrál jsem v Markétiných.

Marie Bouzková sbírá míček v zápase finálové skupiny Billie Jean King Cupu v Seville proti Švýcarkám.

Váš děda Antonín dovedl daviscupový tým k triumfu v soutěži v roce 1980, jaké pro vás bylo vyrůstat se slavným tenisovým příjmením?
Já o té historii moc nevím. Každopádně o Davis Cupu mám ponětí, stejně jako o tom, že děda i táta působili na svazu. V určité době to pro mě nebylo úplně jednoduché, myslím, že jsem od pár lidí schytával některé věci, aniž bych za ně mohl, ale nějak jsem to nikdy neřešil.

BJK Cup 2023

příloha iDNES.cz

A sám jste se na kurtech pohyboval?
K tenisu mě vedli odmalička, byli jsme tenisová rodina. Hrál jsem i fotbal, měl jsem na výběr, ale přestoupil jsem k tenisu, u kterého jsem zůstal.

Proč?
Asi mi z těch dvou sportů šel líp, i když mám radši týmového ducha. Sám nevím, je to dávno.

Ve 25 letech už děláte trenéra, jak se změna rolí udála?
Prosadit se v mužském tenise je strašně náročné. Já jsem furt byl zraněný a už loni jsem jezdil po menších turnajích s Andym Paulsonem. Pak když přišla nabídka od Marušky, tak jsem neváhal, chtěl jsem jí pomoci. A byla to podle mě dobrá volba.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga