Povedla se mu totiž senzační věc. Prosvištěl oba kvalifikační zápasy a postavil se proti Švédovi Eliasi Ymerovi, o osm let zkušenějšímu, a především o více než sto míst v žebříčku lepšímu borci.
A Shelbayhovi, který zatím patří do třetí stovky pořadí, stačila jen hodina a půl, aby ho porazil a stal se prvním jordánským tenistou, který zvítězil v hlavní soutěži okruhu ATP.
„Je to o to cennější, že jsem nenastoupil na divokou kartu, ale musel jsem se kvalifikovat,“ vypráví mladík, který na turnaji ani neměl být.
Od minulého týdne se totiž připravoval na podnik na druhém konci Evropy v Barceloně. Ale když v sobotu odpoledne zjistil, že se v prosluněném Španělsku mezi účastníky nedostane, neváhal a kompletně změnil tenisové plány. Vyrazil na akci v Banja Luce, kde figuroval jako první náhradník pro kvalifikaci.
„Potřeboval jsem, aby Norbert Gombos vyhrál semifinále challengeru v Chorvatsku a ještě tam chvíli zůstal, jinak by v Bosně hrál on. Ale jemu se to povedlo a já ho v kvalifikaci nahradil,“ vzpomíná Shelbayh na okamžik, kdy se k odletu z Barcelony definitivně odhodlal.
Moc času na rozmýšlení stejně neměl. „Na poslední chvíli jsem sedl na letadlo do Záhřebu,“ přibližuje. „Tam mě někdo z turnaje nabral a jeli jsme další dvě a půl hodiny na místo.“ Do hotelu dorazil až kolem druhé hodiny ráno. „Skoro jsem nespal, protože jsem se bál, abych neprošvihl rozcvičku. Řekl jsem trenérovi, že po tom cestování si nezkazím turnaj tím, že zaspím!“
Sen o rozehrání mu pokazil déšť, proto mu nezbývalo než čekat, kdy se bude moci vrhnout na kurt. „Nakonec jsme začali asi v jednu odpoledne,“ nastiňuje mladý Jordánec, kterého ani absence spánku nezastavila při cestě za velkým skokem v kariéře.
V kvalifikaci nejprve ve třech setech přemohl Maďara Fabiana Maroszana,133. hráče světa, pak zdolal i o osm míst níže postaveného Lukáše Kleina ze Slovenska. A v úterý v prvním kole hlavní soutěže zaskočil Švéda Ymera.
Pokud ve čtvrtek zvládne roli outsidera i proti turnajové čtyřce Miomiru Kecmanovičovi ze Srbska, může v průlomu směle pokračovat.
„Pokaždé když hraju nějaký zápas, reprezentuju svou zemi, na což jsem hrdý,“ pyšní se Shelbayh. „Ale Jordánsko bohužel není tenisovou velmocí, jak bych si přál. Věřím, že jsem udělal důležitý krok, moc hráčů přede mnou to asi nedokázalo.“
Má pravdu. Když si totiž na anglické Wikipedii vyhledáte jordánské tenisty, vyskočí vám přesně jeden. Abdullah Shelbayh. Cílevědomý hráč, který už od čtrnácti let trénuje v akademii Rafaela Nadala.
Jak se kluk z Blízkého východu dostane v tak mladém věku do jednoho z nejprestižnějších tenisových středisek na světě? Díky nevšednímu přátelství Nadalova strýce Toniho a jordánské princezny Lary Faisalové.
„Poznali se v roce 2016 v Dauhá. Toni pak princeznu Laru pozval do akademie a ona jeho na oplátku na festival v Jordánsku,“ vysvětluje Shelbayh. „Něco málo mu o mně řekla a on mě chtěl vidět v akci.“
Zkušený trenér byl okamžitě ohromen Shelbayhovým talentem a neskutečným zápalem pro hru. „Tehdy mi bylo třináct a Toni trval na tom, abych začal trénovat u nich na Mallorce. Řekl mi, že mám přijet, kdykoliv budu připravený. A já za rok byl,“ vzpomíná nadějný Jordánec, který by chtěl svůj idol Nadala následovat.
