Žmoulal talisman, ten však Hradci nepomohl

Č e s k é B u d ě j o v i c e -

Procházel se kolem stromů u stadionu, u ucha měl mobil a ve tváři smutné rysy. Hradecký trenér Milan Petřík právě prohrál v Budějovicích. Jeho mužstvu se nejspíš nadobro vzdálila záchrana, na čtrnáctou Opavu ztrácí už sedm bodů. "Pořád se ta chvíle oddalovala a najednou je tady," říkal sedmatřicetiletý kouč. Hradecká naděje stále žije, ale je minimální. Do konce ligy zbývají čtyři kola. To mužstvo už je dávno pohřbené, říká kdekdo. Zdá se, že Hradec sestup nemine. Jak se v tak kritickém čase trénuje? Téměř celý první poločas Petřík přešlapoval před lavičkou a burcoval. Co chvíli se vyhnul kbelíku s vodou pro osvěžení a zařval: "Jedem, bojujem. Pojďte do nich!" Když Hradec útočil, trenér v zeleném tričku a bílých trenýrkách pomáhal aspoň rukama. Vyrazil pěst dopředu a křečovitě sevřel prsty. Když naopak na jeho brankáře pádil osamocený Vácha, bezmocně schoval hlavu v dlaních. Budějovický útočník však poslal oblouček nad břevno a Petřík si nahlas oddechl. Jenže před přestávkou ze vzduchu udeřil Janda a Hradec prohrával. Kouč si poprvé sedl na lavičku. "Posadil mě ten gól. Byl úplně zbytečný." O přestávce na hráče nehulákal. "Nic nevzdávejte, zápas ještě můžete otočit," povzbuzoval je. Ve druhém poločase spíš seděl na lavičce, než pochodoval před ní. Pravou nohu měl přehozenou přes levou, ruce zkřížené na prsou. Občas v puse cumlal zlatý přívěsek, občas pro sebe tiše prohodil: "Nám nic nevyjde. To je hrůza." Když se blížil konec a Hradec stále prohrával, trenér Petřík odložil i svůj talisman, postavičku fotbalisty na černé šňůrce. Do té doby ji žmoulal ve zpocených dlaních. "Je to Ruud Gullit, můj vzor. Koupil jsem ho před čtyřmi lety v Anglii. Pomáhá mi, je to taková psychologická podpora," vysvětloval. Zkusil talisman položit, aby něco změnil. A ono to vyšlo. Obránce Lesák vyrovnal. Petřík prudce vběhl do hřiště a ochraptělým hlasem zaječel: "Jedem, vyhrajem." Jenže Pěnička rozhodl o opaku, vyhrály Budějovice. A tak Petřík nadával. Nadával hlavně náhradníkům, kterým věřil, ale oni ho zklamali - Zoubek, Szabo i Doležal. "Měli mužstvu pomoct, ale ani jeden se mi nelíbil. To snáším nejhůř." Měl sto chutí jim vynadat hned po zápase v šatně, ale vztek udržel v sobě. "To bude hrozný víkend," utrousil, když zkroušeně odcházel k autobusu. Milan Petřík trénuje v lize teprve první rok a svůj tým nejspíš v soutěži neudrží.