Spousta lidí vás vnímá jako šílence. Proč to děláte?
Baví mě to, živí mě to, podívám se do světa. A kdo si to někdy zkusil, propadl tomu. Většina lidí se do toho pouští ve snaze něco si dokázat. A kdo závod za sedmnáct hodin zvládne už jen dokončit, sám sobě sděluje, co dokáže. Je to velká výzva.
Jak se vůbec na ironmana trénuje?
Asi je nereálné připravovat se v jeden den nepřetržitě třeba jedenáct hodin? To opravdu nejde, i když existují lidé, kteří trénují třeba osm hodin denně. Ale já tvrdím, že to není nezbytné. Podstatnější je rozvrhnout si správně trénink v roce získat zkušenosti.
V dnešní době, kdy sláva a příjmy sportovců rostou s jejich slávou pod vlajkou s pěti kruhy, vás olympiáda neláká?
Ne, vůbec. Dostat se na olympiádu by znamenalo strávit během čtyř let aspoň polovinu každého roku v zahraničí při různých kvalifikačních závodech Světového poháru, a to já si kvůli rodině nemohu dovolit. Jsem rád, že mě živí něco, co mně dovoluje být hodně s rodinou.
Čím je neolympijský dlouhý triatlon přitažlivý pro sponzory?
Ironman je značka nevyčíslitelné hodnoty. Seriál se skládá z řádově deseti kvalifikačních závodů a finále na Havaji. O tento podnik se každoročně uchází asi sedmdesát tisíc lidí. Startovní čísla bývají rok předem vyprodaná, a tak další desetitisíce jezdí závody, které nejsou součástí oficiálního Ironmana. Je to obrovský trh. Vybavení pro jednoho závodníka přijde od neoprenů přes kolo a příslušenství až po maratonky na statisíce. A když člověk vyhraje nějakého Ironmana, okamžitě se soustředí pozornost na to, v čem plave, na čem jezdí, v jakých botách běhá i co jí a pije.
Tak dlouhá souvislá zátěž, jakou vy absolvujete, snad ani nemůže být jen záležitostí kondice. Jaké jsou vaše psychické berličky?
Žádné východní filozofie v tom nejsou, i když je to velmi přemýšlivý sport. Například je důležité hned po plavání zahájit stravovací a pitný režim a neustále hlídat, co všechno člověk může do sebe dostat, aby to nebylo málo, ale přitom vše zužitkoval a nezahltil se, aby nezkolaboval trávicí systém. Rozhoduji se podle zkušeností, rad odborníků i literatury. Ale bez fyzičky to nejde. Já jsem jinak extrémně líný člověk, to mi pomáhá dojíždět do cíle bez kolapsu a nemusím dostávat kapačky jako spousta soupeřů. Možná bych mohl mít i lepší výsledky, ale v životě nehraje hlavní roli, co dosáhnu ve sportu. Když čtyři až šest hodin denně trénuju, je to ideální. Neuteče mi, jak syn vyrůstá. A co já vím, třeba mi ta domácí pohoda pomáhá i v závodech. Ale kdybych místo toho chodil do byznysu, asi by mě syn ani neznal. A na budování kariéry budu mít spoustu času později, do hrobu se ještě nechystám.
Má v triatlonu smysl doping?
Já bych velmi uvítal zavedení krevních testů, protože EPO je podle mě jediný doping, který by měl v triatlonu význam. Ale jsem snílek, spíš věřím, že je to čisté. Na dopingové kontroly se chodí často, já byl loni sedmkrát.
Jak bojujete s krizí na trati?
Na to neexistuje univerzální recept. Vždy je třeba zapojit zase hlavu. Neustále musím myslet na frekvenci šlapání na kole, kroků při běhu, srdečního tepu a umět si poradit s každým problémem. Pokud selže stravovací a pitný režim, vydržet nějaký čas makat takříkajíc naprázdno, než doplním živiny. Když jsem ulomil hrazdu na řídítkách, za pomoci ručníku a izolepy jsem si udělal provizorní opěrku a ještě dojel druhý. Hlavní je ničemu nepodlehnout, umět používat hlavu i ve chvíli, kdy máte šest hodin dřiny za sebou a třeba ještě tři před sebou.
Hraje vzdělání roli pro úspěch v triatlonu?
Vystudoval jsem sice dvě ekonomické školy, ale nepřikládal bych tomu zvláštní význam. Faktem přesto je, že v triatlonu se mi daří úspěšně uplatňovat spoustu ekonomických zákonů. To, co se aplikuje na efektivitu ve firmě, funguje stejně v závodě a občas i v tréninku. A velký význam přikládám zkušenostem. Proto radši závodím, než trénuji.
Je ze tří sportovních odvětví, která sdružuje triatlon, některé důležitější více a jiné méně?
V dlouhém triatlonu stále rozhoduje, kdo zvládá nejlépe všechny tři disciplíny dohromady, zatímco olympijský krátký triatlon se změnil v běžecký souboj dobrých plavců.
Která ze tři disciplín bývá nejnepříjemnější?
Běh. Přece jen v plavání je závodník ještě relativně odpočatý a na kole jde o to přetrpět nejdelší část závodu, kde se dá dobře občerstvovat a při problému třeba se svalem se protáhnout, přitom kolo jede setrvačně dál. Při běhu se špatně jí i pije a jakýkoli problém vás zastaví. Běh bývá opravdu těžké utrpení.
PETR VABROUŠEK
Sedmadvacetiletý bývalý veslař, jehož o dva roky mladší bratr Michal se loni stal mistrem světa ve veslování, je nejúspěšnějším českým reprezentantem v dlouhém čili neolympijském triatlonu. Nejslavnější podnik svého druhu, havajský Ironman, se mu sice nedaří, přesto v roce 2000 vyhrál tři světové závody v Jihoafrické republice, v Jižní Koreji a v Nizozemsku.
