Právem patří mezi nejznámější hráče amerického fotbalu v Česku. Jméno Matěje Večese bylo v minulosti spojováno především s úspěšným týmem Prague Black Panthers, ovšem v létě 2021 zamířil na Vysočinu. A Jihlavě za rok a půl docela propadl.
„Považuju ji za svůj domácí klub,“ přesvědčuje. „Samozřejmě nezapomínám na působení u Panterů, ty nosím v srdci taky, ale Jihlava je teď pro mě fotbalově nejdůležitější,“ vysvětluje dvaatřicetiletý Večes, který před časem oznámil konec hráčské kariéry. A následně podepsal s vysočinskými Gladiátory smlouvu jako hlavní trenér.
Už jste se smířil s myšlenkou, že nebudete hrát? Neměl jste si raději nechat nějaká zadní vrátka?
Že bych byl jako Jarda Jágr v hokeji, a hrál pořád dál? Ne, děkuju, to opravdu ne. Považuji to za definitivní rozhodnutí. Zatím.
Český americký fotbal: dramatické finále, televizní rekord, ale i výzva |
Zatím?
Beru to tak, že fotbal si ještě někdy určitě zahraju, ale spíš pro radost než kvůli vítězstvím v lize. To by se musela v mém zdraví změnit spousta věcí, což rozhodně nevidím. Zkrátka jsem už dost poničený.
Takže jste momentálně přesvědčený, že vám kontakt na hřišti nebude chybět?
Přesně tak. Udělat tohle rozhodnutí, pro mě bylo jednodušší z toho důvodu, že zůstanu jako trenér. A mě trénování baví.
Však jste se mu také věnoval už během hráčské kariéry...
Dokonce nějakých deset let. Začínal jsem u mládeže a postupně se dostal až k chlapům. Nejprve jako hrající trenér a teď budu hlavní kouč.
Chápu, že riziko zranění ve chvíli, kdy hráčům na tréninku vysvětlujete potřebnou taktiku, je asi menší. Mimochodem, když jsme spolu mluvili po vašem příchodu do Jihlavy v létě 2021, zmínil jste, že za sebou máte už jedenáct operací. Přibyla snad od té doby nějaká další?
Naštěstí ne, to číslo zůstává stejné. Ale mluvíme tady o operacích v plné narkóze, zákroky v lokálním umrtvení raději nepočítám.
Vraťme se k vaší pozici hlavního trenéra. Na co se nejvíc těšíte?
Na spoustu věcí. Tým Gladiátorů je mladý, dá se s ním pracovat. A taky jsme si tady dali dost velké výzvy, které bychom časem chtěli splnit. Záměrně říkám časem, protože všechno se během jednoho roku stihnout nedá.
Každopádně s tím, jak se zatím věci vyvíjejí, jste spokojený? Myslím doplnění realizačního týmu, obsazení klíčových pozic...
V první řadě jsme si dali za cíl přivést defenzivního koordinátora, což se nám povedlo. Z Ameriky se k nám přidal třiašedesátiletý Bill Moore. Co se týká ofenzivy, tu nám zaštiťuje Honza Dundáček, kterého fanouškům amerického fotbalu vůbec nemusím představovat. Takže za mě zatím určitě spokojenost.
Průvodce Super Bowlem: lekce pravidel, největší hvězdy či poločasová show |
Zaznamenala jsem i příchod hráčské posily ze zámoří – Patricka Blackwooda...
Je to hráč, který své zkušenosti nabral na Marshall University, která hraje nejvyšší univerzitní soutěž. Poslední roky se připravoval v poloprofesionální Spring League. Takže taky spokojenost.
Z vašeho nadšení úplně cítím, že byste byl nejraději, kdyby soutěž začala hned zítra. Nebo se pletu?
Všichni se už těšíme na první zápas. Ale nějakou dobu to ještě musíme vydržet. Finální termíny zatím nemáme, nicméně vždycky se začíná první nebo druhý víkend v dubnu.
Když jste mluvil o výzvách, které hodláte plnit postupně, vztahuje se to i na sportovní cíle?
Co se týká naší české ligy, nepůjdeme do ní s ničím jiným, než si vzít zpátky titul. Co nás ovšem trochu mrzí, že si ho nevezme od našeho loňského finálového soupeře, protože Prague Lions se rozhodli soustředit na Evropskou ligu.
A kdo by vám měl na domácí scéně podle odhadů nejvíc komplikovat život?
To se těžko odhaduje, ale já za jednoho z favoritů považuju určitě Ostravu. A co máme informace, posílila také Nitra. No a samozřejmě se těšíme na souboje se Znojmem.
Znojmo Knights se vracejí do české soutěže po účinkování v Rakousku, takže motivace porazit je bude asi velká. Mám pravdu?
Jasně. Navíc před časem prohlásili, že jsou druhým nejlepším českým týmem, tak jsme na ně zvědaví.
Tím klidně můžou zůstat, když vy budete nejlepší, ne?
Jenže oni tím mysleli, že jsou druzí nejlepší za Pantery. S těmi se ovšem porovnávat nemůžeme, protože českou ligu nehrají, tak se rádi porovnáme aspoň se Znojmem.
Kouč s vizáží mrože a milovník hamburgerů vstoupil mezi legendy |
Pojďme na chvilku odbočit od domácí soutěže a podívat se do Spojených států amerických, kde se před pár dny hrál Super Bowl. Sledoval jste ho stejně jako miliony Američanů s pořádnou zásobou piva a občerstvení?
Měli jsme dokonce týmové koukání a domluvili jsme se i s několika sponzory. Jelikož se však hrálo v době, kdy je u nás noc, nebyla účast nějak úplně horentní, ale slušná určitě ano. A jestli se chcete zeptat, komu jsem fandil?
Přesně tuhle otázku jsem měla zrovna na jazyku...
Samozřejmě Kansasu, byť ho úplně nemusím. Jenže fandit Philadelphii nemůžu, jsem totiž velký fanoušek týmu Dallas Cowboys, což nejde dohromady. To je jako bych vám teď v Jihlavě řekl, že přeju Lions.
Takže výhra Kansasu 38:35 vás potěšila?
Spíš mě potěšilo, že nevyhrála Philadelphia. (směje se)
Máte v plánu se někdy zajet na Super Bowl podívat osobně?
Jasně že je to můj velký sen. V podstatě totiž nejdete jen na ten nejlepší americký fotbal, ale i na skvělou show a koncert nějaké super hvězdy. A ano, pojedu tam. Tedy až bude v Super Bowlu hrát Dallas, což asi ještě chvilku potrvá.