Laikovi by se mohlo zdát, že Chalupovy tělesné proporce budou pro vodáka sedícího ve vratké lodi spíš přítěží, sám stříbrný olympionik z Barcelony to okamžitě vyvrací. „Právě naopak, velká výška je v lodi výhodou. Máte delší nohy a ruce, tím pádem lepší skluz a záběr. Tempo musí být dlouhé, takže je ideální měřit 190 centimetrů až dva metry. Vždyť se podívejte na Ondru Synka, je to taky chlap jak hora, všichni současní skifaři jsou obrovský chlapi,“ připomíná Chalupa svého nástupce, kamaráda a bronzového medailistu z Ria, kterého osobně přivítal v olympijském parku na Lipně.
Václav Chalupa (48 let)Rodáka z Jindřichova Hradce přivedl ve 12 letech na vodu tatínek, který ho také trénoval. Zkoušel hrát i basketbal, ale veslování ho začalo bavit daleko více. Vyučil se na Středním odborném učilišti v Třeboni v oboru opravář zemědělských strojů. Odtud se dostal v roce 1987 na vojnu do Dukly, kde také vesloval. V roce 2009 začal soukromě podnikat v opravně veslařských lodí. Dnes je technickým ředitelem umělého kanálu pro vodní sporty v Račicích, kde také bydlí. Ve volném čase se rád vrací na jih Čech na chatu, kde odpočívá a houbaří. Je ženatý a má dva syny, mladší Ondřej (8 let) si zatím vybírá, který sport ho bude bavit, a starší Václav (22 let) studuje Jihočeskou univerzitu a s otcem si už také zavesloval. Zúčastnil se šesti olympijských her - 1988 v Soulu (11. místo), 1992 v Barceloně (2. místo), 1996 v Atlantě (5. místo), 2000 v Sydney (11. místo), 2004 v Aténách (5. místo), 2008 v Pekingu (8. místo). K dalším úspěchům patří třikrát první místo ve Světovém poháru (1991, 1999, 2000). Každý rok pořádá na rybníku Vajgar v centru Jindřichova Hradce závody veslic a dračích lodí Chalupa Cup. |
Jindřichohradecký rodák má s největší sportovní událostí světa velké zkušenosti. Byl na olympiádě celkem šestkrát. Poprvé v roce 1988 v jihokorejském Soulu. Skončil tam jedenáctý.
„Nejhlubší dojem ve mně zanechal opravdu Soul, i když jsem si pak medailovou Barcelonu užil se vším všudy. V tom roce 1988 jsem se poprvé dostal do tak vzdálené země a vlastně poprvé jsem byl mimo Evropu. V té době jsem byl nejdál asi v Jugoslávii,“ směje se. „Celý Soul olympiádou žil, kam jste se podíval, tam to na vás dýchlo. Dodnes, když zavřu oči, tak vidím prostě Soul,“ přikyvuje Chalupa.
Vlajkonoš na olympiádě
V roce 1996 v americké Atlantě nesl při slavnostním zahájení českou vlajku. I když mu to nabízeli vícekrát, musel roli vlajkonoše odmítat. „Pokaždé jsem závodil hned den po zahájení a to by byl risk tam jít. Zahájení jsem vlastně zažil jen dvakrát. V Soulu to bylo fakt únavné. Musíte někde čekat, přitom do vás praží slunce. V Atlantě jsem si už ceremoniál užil víc, protože mi slíbili, že to tak náročné nebude,“ vzpomíná na dobu před dvaceti lety.
Po sportovní stránce nejvýše řadí Chalupa rok 1992 a španělskou Barcelonu. Tam dojel za Němcem Thomasem Langem druhý. „To byl první rok, kdy jsem přešel z dřevěné lodě na laminátovou. A hned mi všichni na prvním kilometru ujížděli. Pak jsem víc trénoval a olympijský závod jsem rozjel dobře. S Langem jsme byli vepředu. Na kilometru jsem byl první, ale on byl velice dobře připravený a nenechal mě ujet. Nakonec mě předjel,“ vypráví Chalupa.
DotazníkNa co se v nejbližší době nejvíce těšíte? |
„Pamatuju si, že jsem byl v cíli naštvaný, že jsem Thomase neporazil, ale když se mi na krku pak houpala stříbrná medaile, uklidnil jsem se a zbytek olympiády si jen užíval,“ usměje se a ještě dodá další vzpomínku na rok 1992, jak pořád doma v Hradci nosil po kapse stříbrnou medaili a musel ji každému ukazovat. „Ale tehdy se nepořádaly takové megaakce jako třeba ta na Lipně. Davy lidí jsem odhánět nemusel jako teď Lukáš Krpálek.“
Věčně druhý. I tak by někteří mohli vidět Václava Chalupu. Kromě toho, že třikrát vyhrál celkově Světový pohár, skončil pětkrát druhý na mistrovství světa. „Mrzí mě, že to necinklo, zlatá je zlatá. Ale znám spousty veslařů, kteří nemají ani stříbrné. Určitě si těch medailí cením, ale teď s tím už nic neudělám,“ krčí s úsměvem rameny ten, který se skifu věnoval vrcholově skoro 25 let.
Chalupu k veslování přivedl jeho táta, který ho i následně trénoval. I když hrával třeba i basketbal, veslování u Chalupů doma vyhrálo na plné čáře. Začínal jako jindřichohradecký rodák na Vajgaru, kde pořádá veslařské závody i regatu dračích lodí. Okolí tedy zná už nazpaměť. „Ale pořád se musím ohlížet, kam jedu, to jinak nejde,“ přiznává v současnosti technický ředitel areálu vodních sportů v Račicích, který si sem tam do skifu ještě sedne, ale mnohem více času mu zabere práce a papírování v kanceláři.
Ale kamarádů od vody má pořád dost. „V tomto ohledu je vodáctví strašně fajn, protože v loděnici je vždycky dobrá parta. My jsme vlastně trávili celé prázdniny na vodě, koupali jsme se a třeba hráli nohejbal. Když je čas, tak se s klukama potkáváme, zajdeme na pivko a popovídáme si. Kamarádství od vody je opravdové,“ ví Chalupa.
I to by podle něj mohlo k „jeho“ sportu přivést nové zájemce. Ale jak sám Chalupa říká, zadarmo veslování rozhodně není. „Vždycky se mi veslování líbilo a dodneška ho mám rád. Je to sport, který děláte v přírodě. Třeba jak jsme teď byli na Lipně, to bylo něco úžasného. Ale když jdete ráno na trénink v Praze, řeka je krásná i tam. Jste tam sám, i to mě na veslování lákalo. Ale je to samozřejmě velká dřina.“
Místo Ria zůstal na Lipně
Václav Chalupa měl původně být při nedávných letních hrách přímo v Riu a spolukomentovat pro televizi. Nakonec se rozhodl, že bude učit lidi veslovat na Lipně v olympijském parku. A rozhodně nelituje.
„Lipno bylo fantastické, fakt parádní atmosféra. I když jsem si nestihl vyzkoušet žádný jiný sport, protože jsem byl pořád u vody a vozil lidi, tak jsem si Rio-Lipno moc užil. Lidi to bavilo, to mě pak nabíjelo. Třeba s Lucií Výbornou jsme ujeli šest kilometrů,“ podotýká s tím, že chápe, když proti olympijskému parku na Lipně lidé i protestovali.
„Takové akce mají svá pro i proti, ale já to spíš sledoval ze sportovního pohledu,“ míní. „Jednou ke mně přišla rodina, že si vyzkoušeli už 37 sportů. Byli nadšení a že u mě je to stejně nejlepší. Na lodě k nám chodili lidé i vícekrát. Ano, byla to megaakce, ale daleko více je těch, které přinesly horší zásahy do přírody,“ myslí si Chalupa, který ve volném čase rád houbaří na své chatě.
Kromě toho má bývalý špičkový skifař i jiné plány. Tím je mořské veslování, moderní vodácký trend se pomalu dostává i do Čech. A Chalupa by ho rád propagoval ještě víc.
„Se starostou Lipna vymýšlíme, jaké by byly možnosti, aby se tam mohlo veslovat. Právě proto mě napadlo, že mořské stabilní lodě jsou ideální pro veřejnost a hlavně na Lipno. Tam je totiž zrádná voda, takže pro klasické skify je to trochu nebezpečné. Na Lipně už máme tři mořské lodě, chceme založit klub a základnu příbřežního veslování. Takže, kdo si to chce zkusit nebo si zatrénovat na závody, ať přijede za námi na Lipno,“ zve Chalupa.
