Švarc, člen Slavie VŠ Plzeň, se do Ria nepodívá, byť začal s předstihem trénovat a i přes bolest se zkoušel ještě na poslední chvíli kvalifikovat. Marně. „Od dubna, kdy jsem byl schopen se začít trochu hýbat, bohužel zdravotní stav vypadá přibližně pořád stejně,“ svěřil se 31letý triatlonista.
Na startu sobotního poháru v Plzni nicméně chybět nebudete. Jak se momentálně cítíte?
Třikrát v týdnu chodím plavat. Na hodinu, víc to kvůli bolesti nejde. Kolo a běh, tam to dá dohromady maximálně 25 hodin tréninku týdně, dřív jsem měl o deset hodin víc. To je velký rozdíl. Ale jsem rád, že můžu trénovat všechny tři disciplíny. Kdybych byl jenom plavec, je to úplně na nic. Takhle mám dvě disciplíny alespoň na osmdesát procent. V plavání šla výkonnost za ty uplynulé tři měsíce bez pořádného tréninku dolů o hodně víc.
Triatlonový festival nabízí šanci pro všechnyTriatlonový festival začíná na Boleváku v pátek aquatlonem pro školáky či závodem pro děti z dětských domovů. Hlavní klání - Český pohár dospělýcha MČR akademiků jsou na pořadu v sobotu, v neděli si může zazávodit veřejnost, ve 12.00 startuje terénní triatlon (0,3 km plavání - 10 km kolo - 3 km běh). Kompletní program na www.triatlonplzen.cz |
Není to trošku hazard, jít do závodu? Nikdo by vám asi nevyčítal, že startovat nebudete.
Vadí mi to, hodně. Ale pohár v Plzni o plavání až tolik být nemusí. Kolo se nesmí jet v háku, tam se pak dvě minuty ztráty z vody dají na čtyřiceti kilometrech sjet docela v pohodě. Na druhé straně, bezhákový triatlon není úplně moje kašička, v životě jsem odjel dva nebo tři. Nedovedu si představit, jak mi to půjde v těchto podmínkách.
Už jste si prohlížel startovní listinu, jací soupeři vás čekají?
Já si až v úterý ráno řekl, než jsem šel na tiskovku k závodu, že bych se do něj také mohl konečně přihlásit. (úsměv) A myslím, že nebudu jediný, kdo to takhle dělá. Projel jsem si listinu, Honza Čelůstka tam zatím nebyl, ale není napsaný ani na mistrovství světa v Anglii, které je stejný víkend. Věřím, že se tady objeví.
Pro Jana Řehulu, šéfa závodu, jste i přes zdravotní trable favoritem na prvenství. Je to pro vás velká výzva?
Nebýt Honzy, triatlon možná zanikne. A tady je to doma, chci uspět. Možná je to trošku sobecké, ale beru to i tak, že můj skalp se pro hodně kluků cení a počítá. Vědí, že nejsem stoprocentní, ale na to se za pět let nikdo ptát nebude. A kvůli tomu na trati nechám poslední dech. Ale doufám, že ne zdraví.
Kvůli němu jste přišel o další olympijský sen. Pořád vás hodně bolí, že v brazilském Rio de Janeiro budete chybět?
Rio je pro mě pořád hodně těžké téma... Já tomu dal všechno, i velký kus osobního života. Štve to o to víc, že ten březnový pád nebyla moje vina, ale naprosto dětská chyba Mexičana. A mně přetočila můj velký sen. Já chtěl po Riu skončit s kariérou...
Ale?
Na druhou stranu, člověk se teď sportem může víc bavit. Odběhl jsem si v Plzni půlmaraton, stíhám i jiné věci. Ale že by mě to víc naplňovalo, to zase ne.
Jaké to bude sledovat olympijský závod jen u televize?
Já se dívat nebudu. To nedám...
A to rozhodnutí o konci kariéry? Další olympijské hry budou v roce 2020 v Japonsku.
Tokio nepřehodnocuju. Chci mít brzy rodinu a život vrcholového triatlonisty je hodně cestovatelský. Do Tokia se asi nepodívám. To bych příští rok musel dělat takové výsledky, že by to i manželku přesvědčilo, že to má smysl. (smích) Ale zranění mou budoucnost přehodnotilo v tom, že v roce 2017 chci na sto procent závodit.
Jaké máte vůbec vzpomínky na triatlony v Plzni, kde se poslední Český pohár konal před více než deseti lety?
Já začal s triatlonem v roce 2003 a pohár v Plzni byl hned mým druhým závodem v kariéře. Takže vzpomínky jsou docela bolavé. Ale na léta 2003 a 2004 už skvělé. Závod měl skvělou kulisu, dobíhalo se na nádvoří pivovaru. Chápu, že uzavřít dnes Rokycanskou třídu už by se asi nepovedlo. Teď to bude nové - centrum je jinde, u Boleváku, stranou. Ale když bude hezky, čekám i tam výbornou atmosféru. A třeba se strhnou i lidi, kteří se budou jen tak slunit na hrázi.
