Veslovod Dukly Petr Imre vyhlásil, že ve skutečnosti nejste žádní amatéři, ale zkrachovalí profesionálové z Dukly.
To považuji za trapnost. Mají snad problém s tím, že oni celý rok veslují za peníze, zatímco my jen jednou za rok? V naší sestavě jsme byli kdysi v Dukle jen dva - kromě mne jen Pavel Heinige - a odešli jsme už před sedmi lety kvůli studiu. Je smutné poslouchat takové řeči od lidí, kteří nedokážou vystudovat.
Dostali jste od pražského magistrátu sto tisíc korun jako nejlepší amatérská posádka. Proto slavíte „vítězství“?
Trénujeme večer po práci a po škole. Všichni amatérští veslaři v Praze vědí, že s Duklou se nedá závodit. Ta si jezdí primátorky sama pro sebe, i letos ujela její první loď všem hned na startu. Takže my jsme vyhráli soutěž těch ostatních. Navíc jsme naši osmu sestavili a trénovali dávno předtím, než byla ta velká prémie vůbec vypsána.
Pro cenu jste si šli ještě dřív než vítězové. Nezdálo se vám to nevhodné?
Slavnostní ceremoniál přece není náš problém. Napadlo nás sice, že by měla pro medaile první nastoupit Dukla, ale byli jsme vyzváni, a tak jsme si pro cenu přišli. Přece ji neodmítneme.
Není vaší ostudou, že vás porazilo i béčko Dukly?
Tak bych to nenazval. Mrzí nás to, na ně jsme si věřili. Ale zkazili jsme začátek závodu. Vinou kormidelníka jsme se dokonce málem srazili s Bohemians a za zatáčkou už jsme naši ztrátu nedohnali.
