Po zisku dvou zlatých medailích se těšil na zlatý hattrick, nakonec si přivezl stříbro po prohraném finále s rivaly ze Slovenska a k tomu ještě nevšedně drsný zážitek, na který do smrti nezapomene.
Tentokrát se totiž hokejbalový útočník Hradce Králové Jan Bacovský musel bránit nájezdu kanadského raubíře Justina Pendera, který ho v bitce během závěru semifinále rozcupoval na kousky jako buldozer.
Pender se pral a žal si vybil i na diskotéceHromotluk si vybral až příliš snadnou oběť. Kanadský hokejbalista Justin Pender se na mistrovství světa v závěru semifinále vrhl po českém střízlíkovi Janu Bacovském hlava nehlava. Jedna rána, v zápětí druhá. A tak to šlo ještě několik vteřin, dokud nepomohl český gólman Heczko, který Bacovského zalehl. Pětadvacetiletý Pender platí v Kanadě za zlobivé dítě. Jako rodák z tamního St. John's byl doma a ukázal fandům, jak se živí. Borec, který si zkusil AHL, ale nejvíc času strávil až ve třetí nejvyšší soutěži East Coast Hockey League, má pestrý sportovní rejstřík. Jeho chlebem je práce bitkaře. "Po semifinále jsme se dívali na youtube a má tam snad čtyřicet videí, jak se pere. I jeho spoluhráči pak o něm říkali, že je trochu jiný," pousmál se Jan Bacovský. Pender neustál porážku od Čechů na domácím území. A jeho zlost v ten večer ještě dlouho kypěla. "Druhý den se k nám doneslo, že se ještě popral na diskotéce s nějakými Portugalci," dodal Pavel Kubeš, bývalý hokejbalista Hradce Králové. Další šanci kanadský rtuťovitý hrubián dostane proti Čechům až za dva roky ve Švýcarsku. A tam si jistě na Bacovského vzpomene. Vyfasoval však stopku na dva zápasy, úvodní duel příštího mistrovství světa tedy nestihne. Češi i s Bacovským se jen musí modlit, aby buď nedostali Kanadu do skupiny, nebo se s ní potkali v prvním zápase šampionátu. |
Jejich potyčka, kdy Pender tlačí Bacovského od středového kruhu k bráně, se stala hitem internetu.
Když jste druhým gólem v zápase zvýšil na 5:1, vypadalo to, že se konec zápasu s Kanadou jen dohraje.
Pak po vás vystartoval Pender. Co se stalo?
Šel jsem na buly, v tom děsná rána, šílený krosček do ramene. Asi by stejně vystartoval po komkoliv jiném. Vysvětloval jsem Penderovi, ať jsme oba v klidu, že je konec a chybí jen dvě vteřiny.
Potom jste ukázal na světelnou tabuli. Proč?
Ukazoval jsem mu, že je rozhodnuto. Pak na mě pokřikoval - don't do it (nedělej to), a už to jelo. Přední direkt a pak už byla v akci jeho pravačka. Po zápase jsem se dozvěděl, že v Kanadě se nesluší ukazovat na skóre. Prý takový projev vnímají jako neúctu a ponižování soupeře.
Takže jste se potom kanadským hráčům omluvil?
To už ne, protože jsme se s nimi od té doby nepotkali. Ale přečetl jsem si někde, že jsem se mu prý vysmíval, nebyla to pravda. Bohužel se už nikde nedočetl, že jsem dostal krosček jako první.
Vraťme se ještě k vaší bitce s Penderem. Na záznamu z Kanady je jasně vidět, že jste vůbec neopětoval ránu. Proč?
Blesklo mi hlavou, že kdybych se nechal strhnout k šarvátce, nemusím si zahrát finále.
Bránil jste se docela obratně. Hodila se vám průprava z policejního výcviku?
Kryl jsem se, to ano. Většina ran mířila ze strany na přilbu. Šlo o standardní bitku s tím rozdílem, že Pender byl dvakrát větší než já. Vydal se, ukázal co umí, a bylo po všem.
Jak na to reagovali vaši kolegové z pořádkové policie?
Všimli si, že jsem mediální hvězda. Ale je lepší, že jsem se nepopral. Kdoví, jak by to dopadlo.
Takže jak teď vypadáte?
Tu bitku jsem ustál. Měl jsem jen odřené ucho. Ale druhý den jsem ještě od spoluhráče Pavla Kubeše dostal hokejkou pod oko, takže mám monokl.
Zvláštní paradox, že ho nemáte z bitky. Ale nebyla vaše první, že?
Na jednom z minulých mistrovství jsem se také popral s Kanaďanem. Byl menší postavy, taky silný, bitka byla kratší a vyhrál jsem ji. Jenže tenkrát šlo o normální pěstní souboj, který vyplynul ze strkanice před brankou. Nechal jsem se unést, naštěstí jsem tenkrát dostal trest jen 2+2 minuty. Teď jsem si uvědomoval, že se prát nemůžu. Každopádně nás Kanaďané nemají moc rádi. Hrozili nám, že by nás klidně mohli vyloučit.
Ale teď proti vám stál profesionální bitkař. Pender hraje hokejovou ECHL.
Viděl jsem, že je na youtube asi jeho čtyřicet videí. Takže je vidět, že je skutečný profesionál a umí to. Takže do mě bušil a bušil. Na rány jsem prohrál 0:13 (smích). Pendera prostě přemohla frustrace z prohraného klíčového zápasu. Kanaďanům mělo hrát všechno k tomu, aby postoupili do finále.
A nakonec skončili i vinou prohry s Českem až třetí. Ve finále byly evropské týmy. Znamená to, že kanadská nadvláda končí?
Je to možné. Vždyť už dvanáct let hrají pořád stejný agresivní hokejbal. Evropa se postupně posouvala a dnes to hraje jinak. Kanadě už dýchá na záda. Proti ní jsem třikrát nastoupil a ani jednou neprohrál.
Váš spoluhráč Petr Novák kdysi říkal, že vůbec nejhezčí by bylo vyhrát nad Kanadou na jejím území. Jaký jste z triumfu měl pocit?
Je fakt, že se to nikomu předtím nikdy nepovedlo. Trenéři nás za to moc pochválili a poděkovali.
Každopádně zlato vám i tato senzace nakonec nepřinesla a přehráli vás Slováci. Přitom jste usilovali o třetí zlatou medaili v řadě. Proč to nakonec nevyšlo?
Řekl bych, že v tom je víc faktorů. Slováci měli v protější skupině během mistrovství snazší los. Zato my jsme se nadřeli a v semifinále proti Kanadě jsme se vydali ze sil. Slováci pak byli po fyzické stránce lépe připraveni na finále. Také z nich spadl velký balvan. Ulevilo se jim, že mají po letech zlato.
Zažil jste nejlepší šampionát v životě z pohledu produktivity. Dal jste pět gólů Francii, dva také Kanadě.
To dělalo hodně, jinak jsem naplnil obvyklou kvótu. Je fakt, že teď už jsem na rozdíl od minulých velkých mezinárodních akcí nemusel tolik bránit.
A také jste po tomto šampionátu nabyl až nezvyklou popularitu. Jak s ní naložíte?
Asi tak, že zítra vstanu a půjdu zase do práce (úsměv).
