Podivuhodné: čím chudší sport, tím méně mu záleží na vstupném. Ba dokonce pouští lidi k podívané zadarmo, nijak netrvá na sbírání korunky ke korunce. "Při závodech v pražském Podolí jsme od vstupného upustili," říká Jan Novotný, sportovní ředitel plaveckého svazu. "Když se tam hrálo vodní pólo či vystupovaly akvabely, zkoušeli jsme přidat aspoň korunu ke vstupnému za koupání. I tak lidi řvali, že je to nezajímá. Že se pak mnozí dívali, o tom nepochybuji." Sotvakde v Česku se na plavecké závody vybírá vstupné. "Přijdou většinou jen rodiče a známí, ostatních diváků je málo," připouští Novotný. Podívat se na Světový pohár ve vodním slalomu na pražském trojském kanálu či na populární závod o Cenu Trojského koně, byť se tam v peřejích prohánějí mistři světa a olympijští vítězové, nestojí nic. "Lidi chodí po břehu na procházku anebo tam procházejí do zoologické zahrady a my se je neodvážíme otravovat," říká sekretář svazu Ivo Eichler. "Vstupné by ostatně nemohlo být drahé a nijak zvlášť by nám nepomohlo." Ani na Chalupa Cupu, po primátorkách druhém nejpopulárnějším veslařském závodě, se vstupné nevybírá. Přitom loni přišly tři tisíce lidí a letos téměř dva tisíce. "To už by byl slušný příspěvek, ale nechceme vydělávat," vysvětluje hlavní organizátor Zdeněk Pecka. "Vytváříme zajímavý závod s pohodou pro lidi." Pecka se nijak nepodivuje, že vstupné na veslařské závody se nevybírá téměř nikde. "Kdybych nebyl veslařským nadšencem, na veslování bych nešel. Jedou dvě lodě, pak tři lodě, pak dlouho nic. Téhle nudy se ale právě při Chalupa Cupu snažíme vyvarovat."
1. listopadu 1999
