Zda se to bude dařit, naznačí už konec tohoto týdne, v němž se několikanásobný český šampion představí na svém oblíbeném mítinku v nizozemském Eindhovenu.
„Jde o moje první nominační závody a právě tam se moc těším,“ říká borec Delfínu Náchod, jehož v Nizozemsku čekají tři klání na dvousetmetrových tratích.
Proč dostala vaše kariéra nový směr?
Změna musela přijít. Po olympiádě 2016 v Riu jsem si dával pauzu, příliš jsem toho nenaplaval a v sezoně minulé jsem si to musel protrpět.
Hodně velkou dřinu?
Začátky byly těžký, ale postupem času se to zlepšovalo. Teď už objem není tak velký. Pravdou ale je, že jsem nikdy v životě nenaplaval tolik kilometrů, doufám, že se mi to povede zúročit.
Jak loňský rok probíhal?
Jezdil jsem na spoustu soustředění, naplaval jsem hrozně moc kilometrů, ve vodě jsem byl i tři hodiny denně. Také jsem obměnil suchou přípravu a změnil trenéra, takže teď trénuji na Slovensku, jezdím do Bratislavy. Tohle všechno pro mě bylo nové a z těch naplavaných kilometrů chci těžit v letošním roce.
Nezajídal se vám ten tréninkový dril, když v závodech nebýval korunován výsledky?
Naopak, člověk se víc těší na tréninky, dostal jsem do plavání novou chuť.
I přes loňské výsledky, které byly horší než v sezonách předchozích?
Jak už jsem říkal, soustředil jsem se především na trénink, nebyl snad závod, na který bych se speciálně připravoval. Do všech jsem šel z plného tréninku, takže výsledky nebyly takové, jaké jsem si představoval. Vše jsem ale směroval až k letošní sezoně, v té bych se měl mnohem víc soustředit na závody.
Prý jste vedle tréninku a trenéra změnil i disciplíny. Co je na tom pravdy?
Je to tak, protože si chci odpočinout od své hlavní disciplíny, kterou je polohová čtyřstovka. Mnohem více se soustředím na dvoustovku motýlek a stejně dlouhou polohovku.
Pavel Janeček
Závod na 200 metrů motýlek jste na loňském domácím šampionátu vyhrál. To je přece slušný úspěch.
Dalo by se to tak říct, ale nijak ho nepřeceňuji, protože na domácích šampionátech bych vyhrávat měl.
Na světovém poháru jste skončil jedenáctý. Spokojenost?
Tam mě to trochu zklamalo, protože jsem se chtěl dostat do finále. Bohužel konkurence byla hodně silná a i když jsem zaplaval svůj nejlepší čas sezony, na postup to nestačilo. Ale neberu to nějak tragicky, všechno to byla příprava na letošek, kde bych měl všechno konečně zúročit.
Na kterých závodech? A co považujete za vrchol letošní sezony?
Máme dva kvalifikační závody na univerziádu a na mistrovství světa. První teď v Eindhovenu, ale hlavní by měl být v Pardubicích krátce po polovině května. Budu se tam snažit kvalifikovat na letní univerziádu, která je na začátku července, a na mistrovství světa, které se poplave na jeho konci. A soustředím se v nich na 200 metrů motýlka a na dvoustovku polohově.
Knížka zabrala hodně času, ale určitě nelitujiCo kniha vznikala, už to sice nějaký pátek je, ale dodnes na to plavec Pavel Janeček rád vzpomíná. Přestože přiznává, že mu vzala dost času, který by mohl věnovat třeba právě tomu, o čem se v ní píše. Janeček totiž už nyní patří k těm několika málo sportovcům, kteří se pokusili touto formou předat své zkušenosti ze sportu, které ho dovedly na sportovní vrchol, v jeho případě plavecký. „Rozhodně času stráveného její přípravou nelituji. Naopak jsem rád, že jsem něco takového absolvoval, protože jsem slyšel spoustu pozitivních reakcí,“ říká několikanásobný český plavecký šampion, jenž se spolu s Vladislavem Kučíkem podílel na knize, jež nese příznačný název spojený s náchodským plavcem: Plaveme s Pavlem. S plaváním má Janeček za roky, které se mu věnuje, řadu zkušeností, ale nijak netají, že když šlo ve spojení s tímto sportem o knihu, vstoupil na pole ne právě zorané: „Pro mě to bylo něco naprosto nového.“ Hlavní myšlenka knihy je jasná. Měla by dát začínajícím plavcům, tedy hlavně dětem, návod, jak začít sportovně plavat. „Kdo chce začít, tak se v ní dozví, co všechno je potřeba udělat, aby se zlepšoval, jak trénovat techniku, a také to, co všechno mu člověk musí obětovat, aby dosáhl dobrých výsledků,“ vysvětluje Janeček. Plavecký trénink je sám o sobě hodně náročný, ale kniha ho zájemcům přibližuje zábavnou formou. „Knížka by měla děti bavit a jsem rád, že jsem se na tom mohl podílet a podpořit tím sport jako takový. Díky svým výsledkům můžu děti nasměrovat ke sportu, což je super. A navíc jim poradit, co mají dělat a jak,“ uvedl její spoluautor. |
