Kdyby jenom to. Přestože je profesí veslař, v sobotu v Hustopečích za sebou na horském kole nechal drtivou většinu z dvanácti stovek startujících. Mezi nimi dokonce také Jaroslava Kulhavého.
„Asi to není, jak má být, ne?“ divil se dobře naložený Synek.
Měl pravdu. Olympijského šampiona na biku zastavily technické problémy, takže do cíle v areálu firmy Agrotec vůbec nedorazil. „Pneumatiky jsem volil do bláta, ale ne na tuto konzistenci. Bláto tady bylo tuhé a nalepovalo se. Nahoře jsem musel zastavit a čistit. Byla to ale moje chyba v přípravě,“ přiznal sportovně Kulhavý.
To další olympijský medailista, byť v jeho případě ze skifu, se s tratí plnou bahna statečně pral až do konce. „Měl jsem co dělat sám se sebou, protože tam bylo strašné bláto, a jak jsem těžkej, tak se mi to hrozně bořilo a klouzalo,“ líčil Synek, který na rozdíl od jiných celou trať absolvoval v krátkém rukávu. „Jsem zvyklý od vody, zima mi nebyla. Ale to bláto bylo strašné.“
Přesto obrovitý chlapík dokončil závod na celkovém 61. místě, když o kousek předčil nejrychlejší ženu Jitku Škarnitzlovou. „Furt jsem se s ní předháněl. Asi třikrát jsem ji předjel, ale v kopcích, kde jsem kvůli blátu musel slézt, ona jela, takže mě předjela zpátky. Nakonec jsem jí ujel asi dva kiláky před cílem,“ popisoval Synek, který ve startovním poli se svou figurou budil pozornost. „Myslím, že ostatní kluci cítí, že tam jede stopětikilovej borec a předjíždí je do kopce, takže o to víc makaj. Pro mě je to sranda.“
Zatímco v cíli veslařských klání často sotva lapá po dechu, v Hustopečích po dojezdu působil poměrně svěže. „Cyklistika je hodně jiná, jak je to dlouhé a vytrvalostní, tak si člověk musí líp rozložit síly. Veslování sice trvá jen sedm minut, ale člověk se tam vyždíme mnohem víc a zažívá mrtvolné stavy, kdy má horečku a je mu na zvracení,“ přibližuje čtyřnásobný mistr světa, který za rok nastřádá na kole tisíce kilometrů. „Mám to jako tréninkový doplněk, který mě baví. A jsem rád, že jsem si nic neudělal,“ zopakoval.
Při Kulhavého trampotách byl v Hustopečích opět nejrychlejší Pavel Boudný, který zde opanoval všechny tři dosavadní ročníky. „Nevím, proč se mi tu tak daří, ty kopce jsou na mě možná až moc velké,“ přemítal jezdec týmu Česká spořitelna – Accolade cycling team. Ani podmínky mu nehrály do not. „Radši bych sucho. Už mi není dvacet a ve sjezdech v blátě se trochu bojím, ale neztrácel jsem. Spolupracovali jsme týmově s Matoušem Ulmanem a dopadlo to nejlépe, jak mohlo,“ liboval si závodník z nedalekého Slavkova.
