Asi není těžké uhádnout, o jakou jde. Jedenatřicetiletý rychlostní kanoista už vyhrál skoro vše, co mohl. Je trojnásobným mistrem světa a dvanáctinásobným šampionem Evropy. Dvakrát opanoval Světový pohár a z mistrovství republiky má už 56 titulů.
Jen jedna jediná velká medaile mu stále uniká – právě olympijská. V Riu 2016 byl devátý na dvoustovce a pátý na kilometru, v Tokiu 2021 s bratrem Petrem skončili desátí v deblu a na individuálním kilometru byl opět dvě místa pod stupni vítězů.
„Cítím se dobře, příprava vyšla,“ povídá Fuksa na startu sezony. „Na singlu jsem se teď při nominačních závodech cítil lépe než loni na jaře. Debl zatím stoprocentní nebyl, první půlka super, pak jsme se na větru malinko hádali. Ale byl to náš první start.“
V Kolumbii dřina i káva
V Paříži má jistou účast jak na kilometru, tak i ve dvojici s bratrem Petrem. Přes zimu spolu strávili sedm týdnů na soustředění v Kolumbii a ladili formu. Dříve Fuksa jezdil do Portugalska či do Kalifornie, poslední roky u něj ovšem vyhrává právě jižní Amerika. „Vyšší nadmořská výška, větší teplo,“ vysvětluje.
Kanoista Martin Fuksa se raduje z titulu mistra světa na kilometru, který ovládl na šampionátu v Duisburgu.
„Už jsem starší, tak ho potřebuju. Taky jezero mi v Kolumbii sedí víc. Je rozvětvené a můžete jezdit do víc stran. A i po tréninku mi přijde, že je tam větší rozptýlení. V Kalifornii je všechno daleko, tady je všechno na jednom místě.“
Odpoledne si zajdou třeba do oblíbené kavárny, na stůl rozloží karty a hrají. Nebo jedou poznávat okolí. „Hodně mě baví káva, tak jsme se byli třeba podívat na plantáži,“ vykládá. „Nebo jsme byli v Medellínu, odkud byl Pablo Escobar. Zajímavých míst je tam spousta. Celá ta lokalita mi přijde fajn, je pro nás úplně odlišná než Evropa.“
Zlatý Fuksův rok. Vím, že umím porazit každého, říká. A teď olympiáda? |
Hlavní náplní byl ale pochopitelně trénink. A pocity z něj? Prý skvělé. „Jen když jsme přijeli, měl jsem nějaké problémy. Jinak jsme ale odtrénovali všechno,“ je rád. „Jeli jsme podle stejného modelu jako loni. Minulý rok vyšel, takže ani nebyl důvod něco měnit.“
Snad jen jedna věc byla jiná. Před rokem se jim s manželkou Annou narodila dcera Emily. Proto spoustu času také trávil na telefonu a zjišťoval, jak se doma v Česku mají. „Nevěděli jsme, jak to je v Kolumbii s doktory. Také hotel, ve kterém jsme bydleli, byl blízko hlavní silnice, takže na chození s kočárkem by to nebylo. Proto zůstaly doma,“ vysvětlil. „To víte, že se mi stýskalo. Těch sedm týdnů ale uteklo celkem rychle.“
Kanál v Paříži zná
Před olympijskými hrami Fuksa absolvuje na začátku května Světový pohár v Szegedu. O dalším závodním programu zatím jasno nemá. „Asi bych odjel ještě mistrovství Evropy a pak se přesuneme na vysokohorské soustředění do Livigna,“ zamýšlí se.
V červenci se z Livigna vrátí do Česka a v Račicích a Nymburce absolvuje závěrečnou přípravu. A pak už na vrchol do Paříže. Výhodou je, že si olympijský areál vyzkoušel už loni. „Oproti Riu i Tokiu jde o kanál, kde se kanoistika už jezdila,“ popisuje.
„Také je fajn, že je otevřený na pravou stranu, takže kdyby odtamtud foukalo, mělo by to pro mě být lepší. Tak či tak chci, aby byly podmínky co nejklidnější a naplno jsme si to rozdali.“
Kanál by mu mohl sedět i ve dvojici s Petrem. Vždyť loni zde při Světovém poháru skončili druzí a slavili první společný mezinárodní úspěch. „Záleží na tréninku. Některé dny – ale to i na singlu – jsou lepší, někdy to nejde. Určitě je ale vidět, že brácha dělá posuny,“ přemýšlí zkušenější Fuksa. „Pětistovka je i o štěstí. Když nám vše sedne na sto procent a pojedeme, jak máme natrénováno, tak klidně můžeme získat i medaili.“
Právě ta v jeho sbírce zatím chybí.
