Přípravu v Liptovském Mikuláši nechtěl podcenit. „Voda je tady totiž specifická a člověk musí nejvíce natrénovat skok, který je uprostřed na takzvaném soutoku dvou tratí,“ vysvětloval Rohan po kvalifikaci.
V závodech však tento kritický úsek zvládl. „Většinou to mám tak, že když mi něco na posledním tréninku před závodem nejde, tak to pak bývá dobrý,“ přemýšlel.
Kanoistka Fišerová získala na ME bronz a přidala zlato v extrémním slalomu |
V semifinálové jízdě se mu ale stala osudnou jiná pasáž tratě. Ta horní. Nejdříve připsal dotek na brance číslo devět, do jedenácté se nevešel. Penalizace 53 sekund ho posunula až na dvacátou příčku.
Všechnu smůlu jste si vybral hned ze začátku. Co se tam přihodilo?
Málo jsem si nadjel kombinaci, o které jsem si myslel, že není vůbec obtížná. Nemyslím, že jsem ji podcenil, ale měl jsem špatný nájezd.
Rozhodil vás už dotek při průjezdu devátou brankou?
Možná to bylo i kvůli tomu doteku. Zůstal jsem moc vlevo v proudu. Neměl jsem to nadjeté zprava doleva, nechytl jsem roládu a jel jsem s proudem dolů. A ony ty dvě brány trochu přesazené jsou, musel jsem se v nich zaklánět. A už v tu chvíli jsem věděl, že to je blbý.
Co se vám v ten moment honilo hlavou?
Snažil jsem se jet dál a neřešit to, ale místní komentátor je dost slyšet, takže jsem to věděl.
Od poloviny tratě už jste byl s výkonem spokojen? Pohlídal jste si skok před brankou třináct i závěrečnou kombinaci.
Chtěl jsem to dojet se ctí a zkusit si trať dojet, jako bych tu padesátku neměl. I když jsem o tom věděl, takže se mi jelo blbě. Hlava nebyla taková, jaká by měla být. Ale i tak myslím, že jsem spodek dojel solidně. Ale už to bylo jedno.
