Teď nám zatím kopce okolo slouží k aklimatizaci. Máme za sebou první himálajský týden.
Asi nejtěžší bylo balení a nakládání. Patnáct beden a sudů, balík lyží, skoro čtyři sta kilo expedičního materiálu. Letěli jsme z Vídně do Káthmándú, hlavního města Nepálu.
Cesta byla v pohodě. Po obědě jsme podstoupili tradiční rituál stříhání, jsou z nás teď „lebkouni“. Večeřeli jsme u Tibeťana a pak si dali kulečník v baru U Toma a Jerryho.
Ráno jsme se vydali autobusem na sever. S ozbrojenou eskortou, protože v Káthmándú bylo rušno. Na pouličních demonstracích hořely pneumatiky i auta a okolo vlály prapory se srpem a kladivem. Jakou asi hlásají politiku? V sobotu jsme překročili po mostě Přátelství čínskou hranici. Přeložili jsme věci do náklaďáku a vzali si džíp. Čekali jsme až do rána, protože si celníci nechali naše pasy.
Zapíchli jsme to v tibetském Nyalamu, ve výšce 3700 metrů. Odpoledne jsme vyšli na procházku. Ale když se zatáhlo a začalo foukat, raději jsem to zabalil. Dobrá, jsem měkkej.
Ale taky spokojenej. Lilo jako blázen a já si seděl pěkně v teple u notebooku...
