Úzké pruhy polí, dřevěné domky a každodenní život slovenských horalů na fotografiích Bohuslavy Maříkové dotvářejí od čtvrtečního večera atmosféru chodby dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí. Slovenskou krajinu a její obyvatele zachytila na snímcích bývalá fotografka Jihočeského divadla. Přestože její záběry z divadelních představení jsou za šestadvacet let jejího působení v této instituci už známé, snímky ze Slovenska jsou pro veřejnost naprostou novinkou. Kolekci třiadvaceti fotografií předvedla zatím pouze v roce 1991 v Rakousku. "Cyklus začal vznikat v sedmdesátých letech, kdy jsem studovala na střední uměleckoprůmyslové škole. Tehdy jsem poprvé viděla Liptovskou Tepličku a od té doby až do konce osmdesátých let jsem tam pravidelně jezdila," uvedla autorka, která se po několikaleté pauze na známá místa vrátila, aby zjistila, že zdejší život se už změnil. "Ten původní, čistý svět, který mě tak přitahoval, už jsem nenašla. Dřevěnky už jsou pryč a pouze na okraji obce je několik stodol. Dalo mi dost práce nafotit je tak, aby záběr nerušily nové domy," posteskla si fotografka, která zachytila i místní obyvatele, ale pohybovala se mezi nimi s ostychem. "Nejsou příliš důvěřiví a já si mezi nimi připadala jako vetřelec, proto jsem raději používala objektiv s dlouhým ohniskem, abych nerušila," vysvětlila fotografka, která považuje prostředí kláštera za ideální místo pro výstavu: "Klášter má atmosféru, která donutí člověka, aby se uklidnil a zastavil. V rušném prostředí by ty klidné záběry určitě tak nevyzněly."
1. července 2000
