Chlapík v šedé kombinéze a s tmavou čelenkou na hlavě se z můstku vymršťuje do vzduchu. Nicolas Fontaine, světové eso mezi lyžařskými akrobaty, je čtrnáct metrů nad zemí. Tam s krátkými lyžemi dělá první vrut, pak dvě salta a nakonec druhý vrut. Než dopadne do měkkého sněhu, objevuje se ve vzduchu další akrobat a hned další a další. Sobotní propršený večer v Harrachově ovládlo deset akrobatických hvězd. Legendární Lloyd Langlois nebo olympijští vítězové Philippe Laroche a Jean Marc Rozon. Při show pod mamutím můstkem každého borce osvětlují reflektory, které zároveň ozařují kapky deště. Nad hlavami co chvíli vybuchne ohňostroj a diváci po stranách bouří nadšením. "Když letím vzduchem, cítím zvláštní energii. Vnímám jen sám sebe," vypráví Fontaine, vítěz Světového poháru v posledních třech letech. "Ani při show nesmím udělat chybu. Za mnou letí další kluk, kdybych upadl, přistál by mi na zádech." Když akrobat vyletí z můstku, nikdy nesmí zavřít oči. I když se tělo kroutí hlavou přímo dolů. Skok trvá nanejvýš tři vteřiny a musí být neustále pod kontrolou. "Jen jednou se mi stalo, že jsem se ve vzduchu ztratil," říká Aleš Valenta, který se může měřit s nejlepšími. Bylo to před třemi lety při závodě Světového poháru. Foukal boční vítr a hustě sněžilo, takže Valentovi zůstávaly sněhové vločky na brýlích. Zrádné počasí. "Pořádně jsem neviděl můstek. Neměl jsem tehdy skákat." Vymrštil se z můstku a začal se točit. Skok se nepovedl, Valenta najednou padal hlavou k zemi, jako kdyby skákal šipku do vody. Při otřesném pádu, jediném vážném v kariéře, si zlomil žebro. I v sobotu upadl. Stalo se to při nejžhavějším kousku večera. Valenta najížděl zároveň s Fontainem. Předvedli trojité salto se dvěma vruty v synchronní podobě, což v historii nikdo jiný nezvládl. Kanaďan skok za hustého deště ustál, Valenta trochu přetočil, takže v rozbředlém sněhu brzdil v kotrmelcích. Při dopadu ztratil obě lyže.
13. března 2000
