Termínů, kdy měl být Temelín dokončen, vyslovilo několik předsedů vlád a ministrů průmyslu nepřeberně. Věrohodnost těchto slibů snad nejlépe vystihl bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík: "Pro dokončení Temelína platí rovnice: současný termín, plus dva roky, rovná se nový termín." Stejné to bylo po celý průběh výstavby i s proklamovanou definitivní cenou. Tak například komunisté plánovali v roce 1986 postavit čtyři bloky za 52 miliard korun, Klausova vláda pak v roce 1993 vyčíslila náklady na dva reaktory na 68 miliard. V roce 1996 zvedl kabinet cenu o sedm miliard na 75, o rok později na 83, další rok na 91 miliard. Naposledy se před dvěma lety pomyslná rtuť teploměru vyšplhala na částku 98,6 miliardy korun, kde zatím stojí dodnes... Termíny dokončení a cenu stavby měnila vláda na základě podkladů od firmy ČEZ. Firmu za to loni tvrdě kritizoval prezident Havel, když ji obvinil z několikanásobného lhaní o prostředcích nutných k dostavbě Temelína. "Já si nemyslím, že jsme proti komunistické vládě bojovali proto, aby byla nahrazena jakousi podivnou, skrytější, nenápadnější diktaturou jedné jediné firmy," řekl prezident. ČEZ argumentuje, že Temelín mohl klidně spustit už dávno, ale odklady si vyžádalo "neustále zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti - tudíž i ceny a délky výstavby".
12. srpna 2000
