„Kladno je moje srdcová záležitost. Jsem velký fanoušek Jardy Jágra, proto jsem to udělal,“ povídá 38letý Vráblík v rozhovoru pro iDNES.cz.
Ještě než se pustíme do rozboru jeho triumfu na šampionátu v Havířově, dovolte zmínit příběh, který si stolní tenista k vítěznému gestu vytvořil. Ač mu napsal přesladký konec, začátek s ním si prožil velmi bolavý.
Vráblík totiž málem salutoval už v roce 2012.
Tehdy ve finále mistrovství republiky v Brně vedl 3:2 na sety a 10:6. Jenže právě předčasným přemýšlením nad oslavou si rozhodil koncentraci, ani jeden ze čtyř mečbolů neproměnil a utkání nakonec ztratil.
„Ten zápas byl noční můrou celé mé kariéry. Vlastní hloupostí jsem to nedoklepl,“ ohlíží se nyní.
Proto v Havířově usilovně držel myšlenky jen na dění za stolem. Ani neměl příležitost propadat předčasné euforii.
Nečekaný triumfVráblík hrál na šampionátu jako čtvrtý nasazený a využil absence obhájce titulu Polanského i zraněné české jedničky Širučka. Největší favorit Jančařík vypadl v osmifinále. |
Vždyť ve finále se 17letým překvapením turnaje Šimonem Bělíkem ztrácel 8:9 v rozhodující sadě a byl dva míčky od další kruté porážky.
Jenže tentokrát situaci ustál a sérií tří bodů vývoj otočil.
Svůj mečbol proměnil nechytatelnou bombou z forhendu, načež se radostí a také vyčerpáním svalil na zem. Poté se zakřenil a vysekl vojenský pozdrav, na který si musel devět let počkat.
„Naštěstí jsem si na to gesto za celý zápas nevzpomněl,“ smál se. „Až když jsem šel k trenérovi na lavičce a viděl kameru, tak mi bliklo v hlavě, že to pro srandu udělám.“
Jako Jarda Jágr. Stolní tenista Jiří Vráblík oslavil zisk titulu na mistrovství republiky v Havířově ve stylu svého hokejového oblíbence. https://t.co/tahmMSe66o
Vedle toho, že po zisku premiérového titulu mistra republiky ve dvouhře vzdal hold svému hokejovému idolu, také vřele děkoval klubovému trenérovi z pražského El Niňa Petru Kauckému.
„Kdyby mě nevyhecoval a neseděl tam, tak bych umřel,“ zmínil Vráblík náročný program, kdy během dvou dnů odehrál porci 31 setů.
„Jirka si splnil sen, opravdu chtěl celý turnaj vyhrát,“ chválí svého svěřence Kaucký. „Je mazaný lišák, který umí přesně odhadnout situaci, kdy se má začít hecovat a kdy naopak zvolnit tempo. Umí hodně měnit hru, jeden set se třeba vůbec nehrají výměny, jak je hra rozkouskovaná.“
Podívejte se na parádu Vráblíka, který v semifinále MČR přechytnul pálku do levé nehrající ruky, a přesto výměnu vyhrál:
Právě Kaucký se výraznou měrou podílel nejen na triumfu Vráblíka, ale i na tom, že ostřílený stolní tenista na mistrovství republiky vůbec startoval.
„Ani jsem nechtěl hrát, ale trenér mě přemluvil a já mu věřil,“ prozrazuje Vráblík.
Původně i letos, stejně jako v šesti předchozích letech, zamýšlel šampionát vynechat. Akce totiž podle něj ztratila prestiž.
ÚspěchyJiřího Vráblíka
|
„Ten turnaj měl nějaký zvuk, ale přišel o něj. Proto jsem na něj posledních x let nejezdil,“ vysvětluje Vráblík.
„Dřív jsi věděl, že když vyhraješ republiku, tak pojedeš na mistrovství světa nebo Evropy družstev. Třeba si jenom sednout jako náhradník na lavičku, ale pořád to byla motivace.“
Odměna za titul v podobě možné nominace na vrcholnou mezinárodní akci však nebyla jeho hlavním motorem, proč letos změnil názor.
Vráblík chtěl přebít devět let starou noční můru a především udělat radost svému novému celku El Niňo Praha, kam před touto sezonou přestoupil po osmi letech strávených v polském Dzialdowu.
A ukazuje se jako prvotřídní posila. Ovládl všech šest extraligových duelů, režíroval postup klubu do základní skupiny Ligy mistrů a teď navrch přidal titul republikového šampiona ve dvouhře.
„Když jdete po takové době do nového klubu, tak je jasné, že se chcete vytáhnout, začít dobře a udělat si nějakou pozici,“ vyjmenovává Vráblík.
Všechny tyto dílčí cíle splnil na výbornou. A tak může upřít pozornost na největší úkol české klubové scény. Vyhrát extraligu.
Pokud by to Vráblík dokázal, nemusíte dlouho přemýšlet, jakým gestem by další skvělý počin oslavil.
