I my chceme na olympiádu, ozývá se z úst účastníků Světových her

Nad Dračím stadionem, který vymyslel proslulý japonský architekt Toyo Ito, ve čtvrtek exploduje nad hlavami sportovců barevný ohňostroj, na stožáru v rohu zažehnou oheň, 55 tisíc fanoušků zatleská vestoje.

Sumó je jednou z populárních disciplín Světových her. | foto: Profimedia.cz

I v dalších dnech bude na stadionu v milionovém městě Kaohsiung vyprodáno, jen tam do bloků nezakleknou nejrychlejší sprinteři světa a Barbora Špotáková nevezme do ruky zlatý oštěp.

Češi v akci

In-line hokej
Česká reprezentace patří do užší světové špičky, semifinále je téměř povinností. Hvězda? Určitě brankář Martin Altrichter, vítěz extraligy v "normálním" hokeji. Po Sportovních hrách chce v reprezentaci skončit.

Korfbal
Jediný kolektivní sport, ve kterém nastupují muži společně s ženami. Míč se prohazuje košem, který visí na tyčovém stojanu tři a půl metru nad zemí. Navíc je bez odrazové desky. Češi potkají v základní skupině excelentní Nizozemce, ale semifinále je jasný cíl.

Parašutismus
Libor Janoušek. Loni absolutní mistr světa, letos jeden z favoritů. Soutěží se jen v přesnosti přistání.

Orientační běh
Dva muži, tři ženy a čeká se nejméně jedna medaile. Štafeta má navíc zlatý sen.

Kulturistika
Jan Kubík v kategorii do 85 kg. V Evropě patří do špičky.

Plavání s ploutvemi
Zuzana Svozilová. Starty na delší distance čili 200 a 400 metrů. Postup do finále by byla senzace.

Taneční sport
Martin Dvořák a Zuzana Šilhánová, domácí šampioni ve standardních i latinskoamerických tancích.

Místo toho se budou na hřišti honit mládenci za plastovým létajícím talířem, nedaleko se budou siláci přetahovat lanem a na pláži v přístavu se rozehraje házená v písku.

Ve čtvrtek večer sice nezačnou olympijské hry, ale osmé Světové hry čili festival neolympijských disciplín. I tady půjde o velké medaile. "A chceme být ještě lepší než olympiáda. My na to máme," hlásá Tchaj-wan, který hry letos pořádá.

Překonat loňský Peking, to by bylo něco. Ostrov Tchaj-wan má samostatnou vládu, ale patří pod Čínu. Na desetidenní akci, jejíž rozpočet činí v přepočtu čtyři a půl miliardy korun, dorazí 4 802 sportovců ze 105 zemí a 900 novinářů.

Pětkrát menší "olympiáda"

Letní olympijské hry bývají pětkrát větší a nesrovnatelně sledovanější. Během 16 olympijských dní se často utiší i války. Světové hry, jež se poprvé konaly v roce 1981 v americké Santa Claře, se takovému zájmu ani neblíží.

"Ale zvuk už získaly. Vzpomínám, jak mi před čtyřmi lety na rameni brečel Petr Procházka, doyen kanoistiky. Byl členem zlaté dračí lodě. Jak vzlykal štěstím, povídá: ‚Já netušil, že se ještě podívám na olympiádu‘," vypráví Milan Schwarz, šéf české výpravy.

Před čtyřmi lety dorazilo do německého Duisburgu 173 Čechů, letos na Tchaj-wan je výprava kvůli finančním nárokům podstatně menší, jen 36 sportovců. A to si většina připlácí 10 tisíc na letenku. Když nominaci tvořili korfbalisté, rozhodovaly peníze. Kdo neměl nebo dát nechtěl, nejel. Ani tým in-line hokejistů není kompletní, hvězdy Plekanec nebo Klesla se musí chystat na sezonu v NHL. "Přesto je medaile povinností," tvrdí trenér Daniel Tvrzník.

Na poslední chvíli se odhlásil marod Tomáš Mrázek, který mohl bojovat o medaili na horolezecké stěně, squashový šampion Jan Koukal sice do Asie vyrazil, ale místo Sportovních her si užívá svatební cestu.

Kromě dvou týmů budou Česko reprezentovat orientační běžci, parašutistický šampion Jiroušek, kulturista, taneční pár či plavkyně s ploutvemi.

Patronem je olympijský šéf

Klíčové okamžiky z Tchaj-wanu by měla ze záznamu vysílat Česká televize. Věřte tomu, že se bude na co dívat, přestože vám některé disciplíny můžou připadat jako nepovedené imitace tradičních sportů, jež se snaží upoutat, aby se snad jednou protlačily na tu pravou olympiádu.

Jako před lety taekwondo. Vždyť nad akcí má patronát sám Jacques Rogge, šéf Mezinárodního olympijského výboru.

V čem se taky soutěží

Přetahování lanem
Těžké boty se zapřou hluboko do trávy, která se mění v oraniště. Už ve starém Řecku se soutěžilo mezi partami siláků, do roku 1920 to byla i olympijská disciplína.

Dračí lodě
Tvar otevřené kánoe s dračí hlavou vpředu a dračím ocasem na zádi. S bubeníkem, který udává rytmus, pádluje 20 chlapů za slávou.
Na posledních Sportovních hrách v Duisburgu vládli Češi, letos chybí.

Záchrana života
Víc variant. Třeba plavání v bazénu "zpestřené" utopenou figurínou, kterou musíte vylovit na dně a doplavat s ní co nejrychleji k cíli.

Kánoe pólo
Pět proti pěti. Divoké pádlování na kajacích, ve vestách a helmách. Gól je, když žlutý míč dostanete do branky dva metry nad vodou.

Vodní lyžování
Skoky, otočky, salta i krkolomné pády na laně za rozjetým člunem. Pro televize vděčný sport, Češi patří mezi mistry, ale na hrách nebudou.

Taneční sport
Latina, standard a hlavně akrobatický rokenrol, který je pro diváky nejpřitažlivější.

Fistball
Imitace volejbalu z roku 1555. Hraje se přes síť, ale na trávě a míč může jednou spadnout na zem.

Raketbal
Připomíná squash, který ke Světovým hrám patří rovněž. Raketbal je divočejší, protože má gumový míček podobný tenisáku a může se hrát třeba o strop.

Tchoukball
Trochu bláznivost. Hráči s míčem skáčou na nakloněné trampolínky a trefují odrazovou konstrukci, díky níž se snaží překonat soupeře.

Sumó
Starý japonský sport plný rituálů a mohutných, téměř vysvlečených mohykánů. Ti se snaží vzájemně vytlačovat z kruhového zápasiště.

Kulečník
Zapomeňte na hospodské bitky, tady se soutěží v motýlku a obleku. Medaile se rozdávají za karambol, pool i snooker.

Bowling
Po světě hází koulí pro zábavu přes 100 milionů lidí, 10 milionů soutěží.

Více na www.worldgames2009.tw

Jsem mořská panna z bazénu

Když se kolem olomouckého bazénu procházejí děti, občas na ni ukážou prstem a udiveně poví: "Hele, ryba. Vlastně mořská panna." Pohledná dvacetiletá slečna Zuzana Svozilová tak vážně vypadá. Ladně se vlní ve vodě, ruce sepnuté před sebou a obě nohy spojené v jedné velké ploutvi. Jen plavecké brýle a šnorchl jsou jaksi navíc.

"Jak proplouvám hladinou, připadám si volná jako delfín uprostřed moře. Nádherný pocit. Rychleji ve vodě plavat nelze," říká česká reprezentantka v plavání s ploutvemi. I ona letí na Světové hry na Tchaj-wan.

Co potřebujete v ploutvovém plavání

Monoploutev, nejlépe na míru (10 000 Kč). "Vydrží jen rok. V chlorované vodě ploutev chátrá a praská," říká Zuzana Svozilová. Experti na výrobu laminátového listu s gumovými botičkami jsou hlavně v Rusku a na Ukrajině.

Plavky nebo kombinézu
(6 000 Kč). Tutéž používají i "normální" plavci.

Šnorchl (300 Kč). Plavec ho má před obličejem, aby měl co nejmenší odpor a nespadl mu při startovním skoku. Když dýchací trubici ztratíte, diskvalifikují vás.

Brýle (300 Kč). Šnorchl i brýle prodává každý sportovní obchod.

Nesmějí se vám plavci, že musíte plavat s ploutví?
To víte, najde se jich dost. Hlavně je baví, jak se nadřeme, než se dostaneme do ploutve. Jsou v ní dvě úzké botičky, takže si kvůli snazšímu vklouznutí musíme namydlit nohy obyčejným mýdlem, které si nosíme v krabičce. Plavec přijde, postaví se na blok a startuje. Nám to trvá.

Ale pak i nejrychlejší plavce porazíte, že?
Jestliže Jana Pechanová plave čtyřstovku kraulem nad čtyři minuty, tak já určitě o půl minuty rychleji. To není vychloubání, s ploutví je to přirozeně snazší a rychlejší.

Pokud to umíte.
To je pravda, protože když profesionální plavec nasadí ploutev, obvykle bývá pomalejší než bez ní. Má zažitý úplně jiný rytmus a ve vodě s ploutví se hrozně trápí. V našem sportu je zásadní, jak dokážeme prohnout bederní páteř, aby byl profil těla co nejmenší. Když k tomu uděláme správný delfínový kop s nepokrčenýma nohama, obrovská vlna nás žene vodou vpřed.

Závodit v plavání jste nikdy nechtěla? Byla byste přece víc vidět.
S ploutví jsem začala, když mi bylo jedenáct let, táta patří mezi české průkopníky. A než jsem pochopila, že jsme sport ve stínu, už bylo pozdě cokoli měnit, protože k plavání potřebujete úplně odlišnou techniku.

Nelitujete?
Vůbec, jsem mořská panna, což jsem si vždycky přála. Jen by to chtělo žábry.

Teď to sice zlehčujete, ale kolik metrů uplavete s ploutví pod hladinou na jedno nadechnutí?
Asi bych se měla stydět, ale já tohle nikdy nezkoušela. Mám z takových nápadů respekt, nebo spíš strach. A taky na to moc nemám plíce.

Takže nemůžete překonávat stometrové hloubky jako třeba světový rekordman v potápění Martin Štěpánek?
Já? Tak to vůbec. On ty žábry snad opravdu má. Nechápu, jak může někdo vydržet pod vodou až osm minut a dostat se do hloubky 120 metrů. Mně dělá problém uplavat na jedno nadechnutí padesátimetrový bazén, pak mi tělo úplně odumírá.