Faltejsek nechtěl vypadat jak blbec. S klisnou rozmlouval, ale nebrzdil ji

Když se v neděli ráno probudí, možná se bude muset štípnout, zda je to všechno pravda. "Nedá se to popsat," dlouho hledal žokej Jan Faltejsek způsob, jak vyjádřit euforické pocity z premiérového triumfu ve Velké pardubické. "Je to mašina. Člověk ji nesmí moc brát zpátky, mluvit na ni ano, ale moc jí do toho nekecat," popsal spolupráci s vítěznou klisnou Orphee des Blins.

DÍKY! Žokej Jan Faltejsek polibkem děkuje klisně Orphee des Blins, v jejímž sedle se mu podařilo poprvé vyhrát Velkou pardubickou. | foto: Dan Materna, MAFRA

Byla to taktika držet se od startu v čele?
Určitě jsme měli jít zepředu, ale že až tak zepředu, to ukázal dostih. Já se i snažil, mluvil jsem na ni, ať zpomalí. Měl jsem pocit, že jedu moc rychle a přece jenom 6 900 metrů je dlouhá štreka. Tak jsem si pomyslel: Dojedu na trávu, kobyla zdechne a budu vypadat jak blbec. Ale ona jela. 

Jak jste s klisnou komunikoval?
To člověk zapíská, říká vybíravý výrazy... Když to nefunguje po dobrém, tak dojde i na ´Ty kozo´ a jiná zvířata.

Kdy jste měl jistotu, že vyhrajete?
Člověk nikdy neví, co se může stát. Po poslední výběhovce jsem věděl. Ale i cílová rovina je dlouhá, zdraví nemusí vydržet, můžou nastat různé situace. Zaplať pánbůh!
Sto metrů před cílem jsem se začal radovat.

Vyskytl se v průběhu dostihu nějaký moment, kdy jste o triumfu pochyboval?
Ne.

Ani na Taxisu?
To byl let jak prase!

Jaká vůbec je kobyla Orphee des Blins?
Viděli jste... Má ráda tempo, člověk ji nesmí moc brát zpátky, mluvit na ni, ale moc ji do toho nekecat. Jinak by to nebylo ono.

Kurz na vítězství Orphee des Blins byl 55:1. Věřil jste, že může vyhrát?
Kurzy nesleduju. Tohle je mnohem větší krása, když novináři neotravujou už před dostihem. Člověk má pak celý den klid. Mít kameru za zadkem jako pan Váňa, zbláznil bych se.

Ale je to vítězství pro vás překvapením?
Člověk jde vždycky na start s tím, že chce vyhrát. Ale tušit to předem nemůže. Můžete být favorit a bum prásk a ležíte na dvojce. A co pak? Zvednete se, oprášíte rajtky, nadáváte a jdete domů.

Andrés odřekl, Faltejsek neváhal

Vlastně to původně mělo být trochu jinak. Dle plánů vedení stáje DS Pegas měl v sedle Orphee des Blins jet ve Velké pardubické žokej Dušan Andrés. Nechtěl.
"Pak mě zkontaktoval Greg, nějaké moje závazky nedopadly, tak jsme se domluvili," vysvětlil Faltejsek své angažmá u Grzegorsze Witolda Wroblevského v DS Pegas. "Byl jsem rád, že ji budu jezdit a dopadlo to."

Ukončil jste vítěznou šňůru Josefa Váni. Nastává vaše éra?
Noooo... Byl bych rád, ale navázat na něj, na to si netroufám.

Kdybyste jezdil do šedesáti...
Děkuju, nechci. Taky mám za sebou úrazy a jeho obdivuju, jak to zvládá. Je v tomto směru fenomén. (Rozhovor s legendárním Váňou ZDE)

Blahopřál vám?
Ale jo! To víte, že byl naštvanej. Jirka Kousek, co byl druhý, taky žvýká žvýkačku usilovněji.

Letos jste skončil šestý v prestižním Zlatém poháru v Cheltenhamu. Dá se výsledek z Anglie porovnat s vítězstvím ve Velké pardubické? 
Ne, tohle je cross country, specifické různými typy skoků, oranicí, trávou, změnama směru. Srovnávat to nejde, tohle má jiný náboj, jinou atmosféru. A já jsem Čech.

Bude oslava?
Asi jo, nevím. Zatím jsem k tomu takovej trošku... Přibržďuju. Od pondělí mám další program.

Líbí se vám nový design vítězné ceny?
Dobrý těžítko... Vázy byly dost nepraktické, tohle je menší, ale dost těžký. Může sloužit, kdyby třeba přišel zloděj, na sebeobranu.