Má za sebou velmi vydařený víkend. Žokej Marcel Novák vytěžil ze čtyř startů hned tři medailová umístění; nejprve byl v sobotu jednou první a jednou druhý na závodišti v Kolesách u Kladrub nad Labem a o den později přidal ještě jedno stříbro v Karlových Varech.
Jezdec z Dubnice na Českolipsku si mohl považovat především vítězství v koleské steeplechase cross country na 4 000 metrů. Dosáhl na něj v sedle 10letého černého hnědáka Maklera ze stáje EŽ Praha, kterého připravuje trenérka Junková. Valach vydělal majiteli polovinu z celkové dotace jednoho z hlavních dostihů, tj. 35 tisíc korun.
„Makler není kůň pro každého, rád se nechá strkat. Hodně jezdců, když se podíváte na jeho výsledky, se na to raději vykašlalo. V předchozím startu byl se mnou druhý. Pak jsem byl zraněný, jezdili ho myslím Pepa Sovka a Lišák (Martin Liška). Byl poslední a zadrželi ho, takže zase sáhli po mně. Jsem rád, že to takhle dopadlo,“ sdělil Novák poté, co si dojel kočárem pro ceny.
Na startu cross country vystřelili jak z praku Mirax s Jaroslavem Myškou, tam zbytek pole docela zaspal...
Ne, ne, ne, takhle to bylo domluvené, že „Myšák“ (Myška) pojede a že ho nikdo nebude otravovat. Je fakt, že si chtěl udělat pár délek náskok, aby ho další koně nerušili. Tuším po třetím skoku vzal Miraxe zpět. Pak to bylo takové klidnější, příjemné tempo, skákalo se z něj.
Úplně do čela jste se prodral až v závěru, byla to součást taktiky?
Mrskal jsem se kolem třetího čtvrtého místa, snažil jsem se koně na těch těžkých skocích, jako je třeba stůl nebo voda, udržet v rytmu. Chtěl jsem být vpředu, protože Makler tyhle skoky v životě nešel. Bylo to už kousek „domů“, tak hlavně aby tam neudělal chybu. Naštěstí to dopadlo dobře a do cílové roviny měl hodně sil.
Odskakoval dobře?
Zvládal to perfektně, na to, že to je starší kůň. Chodil předtím klasiky, skoky v Pardubicích, tam má všechny přeskákané. Ale skok do vody, stůl, samozřejmě Irská lavice... Mate to, v podobném dostihu je nikdy nešel. Ale trenérka říkala, že skočí všechno.
V Kolesách je menší závodiště než v nedalekých Pardubicích, kde to rovněž důvěrně znáte. Vyhovuje vám to tady?
Mám rád jak Pardubice, tak i Kolesa. Když je dobrý kůň a daří se, je to brnkačka, paráda. Rád tu jezdím, mám tady kladrubskou školu. Pozdravím se se známými, jsem rád, že někteří mí učitelé ještě žijí, protože už je to přes dvacet let. Člověk je rád uvidí.
A pokud jde o zdejší časté prudké zatáčení?
Kůň byl dobře voditelný, takže s tím jsem neměl žádné problémy.
Co za program vás čeká v nejbližší době?
Po Varech je pauza, mám jet do Německa a za čtrnáct dní je tam Polsko. Pak poběžíme kvalifikaci v Pardubicích s Kasimem.
Jak hodnotíte dosavadní průběh letošní sezony?
Byla skvělá, měl jsem dobrý start, suprové Pardubice. Hned den nato (22. května) jsem v Polsku sice vyhrál, ale měl jsem těžký pád a zlomenou „klíčku“. Šel jsem na operaci. Při ní mi přeřízli nějaké nervy, takže jsem v levačce nic necítil. Chtěl jsem se vrátit, ale nešlo to. Sice jsem nějaké závody vyhrál, jenže to bylo koňmi, kteří byli dobře připravení. Já z toho byl pořád špatný, ovšem teď se to během dvou týdnů o dost zlepšilo. Ještě to není úplně stoprocentní, ale skoro.
