Byl to jen jeden závod na atletickém mistrovství republiky v hale. Byl ale výjimečný, protože v sázce bylo dost. Samozřejmě mistrovský titul. Na ten byli tři hlavní kandidáti. Milan Kovář. Dálkař - specialista. Bojoval sám za sebe, zkoušel na poslední chvíli splnit limit 7,95 metru pro účast na mistrovství Evropy. Ale také za svého trenéra Václava Fišera. Ten se zavázal zaplatit vícebojaři Romanu Šebrlemu bednu šampaňského, pokud závod vyhraje. Ještě nikdy předtím Kovář s vícebojařem neprohrál. Šebrle měl před závodem limit ve skoku do dálky jako jediný ze všech v republice. Šlo mu o pohodu před odjezdem na evropský šampionát do Gentu, kde bude startovat v sedmiboji. Dal si vlastní cíl: skočit aspoň sedm metrů a osmdesát centimetrů. Pak tu byl další vícebojař, Tomáš Dvořák. Podle výsledku téhle disciplíny se měl rozhodnout, zda do Gentu pojede, či ne. I on měl svou hranici, 7,70 metru. "Dálka je stěžejní. Jak se povede, jsem schopen zazávodit," vysvětlil. Dopadlo to takhle. Kovář poprvé v historii v souboji s vícebojaři prohrál. Skončil až třetí a limit nesplnil. "Jsem sice po chřipce, ale výkon mě mrzí. Technicky to bylo špatné." Dvořák po svém posledním pokusu zakřičel radostí. Vyrovnal se s bolestí břicha a na šampionátu získal tři medaile. Vyhrál 60 metrů překážek, v kouli byl třetí, v dálce druhý. Skočil o osm centimetrů víc, než si předsevzal. "Ukázal jsem, že na dálku nejsem úplný tupec." Šebrle skočil 788 centimetrů. Vyhrál závod a bednu šampaňského. "Možná ji užiju po Gentu," řekl.
14. února 2000
