"Fantastický výsledek, fantastický čas. Technicky mi všechno vyšlo dokonale," radovala se dvacetiletá plavkyně z předčasného vánočního dárku.
Chutná druhý bronz jinak?
Já jsem z něj strašně nadšená, nečekala jsem, že bych ho mohla mít, vždyť se v Polsku sešla o dost silnější konkurence než loni v Holandsku. Ale v Eindhovenu to byla moje první medaile, což má taky svoje kouzlo. Když je obě dám na misku vah, vyrovnají se.
Váš čas by před rokem znamenal titul. Šokovalo vás to?
Ona se většina disciplín hodně zrychlila. I Báře Závadové by letošní čas z polohové čtyřstovky stačil na zlato. Nedá se to srovnávat. Bazén sice nebyl rychlejší, ale my změnili přípravu. Je výborné, že jsem se na padesátce dokázala od rozplavby až do finále zlepšovat.
V rozplavbách jste měla 11. čas (27,75), v semifinále sedmý (27,33) a ve finále třetí za 26,94.
Nevěřila jsem, že se můžu po semifinále ještě o tolik zlepšit. Úžasné! Hrozně mě těší, že jsem dokázala překonat český rekord Ilony Hlaváčkové 27,06, který tehdy byl současně evropský. Cením si toho.
Mluvila jste pak s Hlaváčkovou?
Poslala mi zprávu, z toho jsem nadšená. Vždyť Ilča je odmalička můj vzor. Napsala, že mi gratuluje, a ptala se, jaký je pocit plavat pod 27 vteřin. Že to nikdy nezažila. Odpověděla jsem, že je to krásné a že si moc vážím jejího blahopřání.
Čím to, že se sešla větší konkurence než loni?
V Eindhovenu byla slabší asi proto, že čtrnáct dní nato bylo mistrovství světa v Dubaji. Nyní jsou předolympijské starty testovací, hodně plavců si jezdí ověřit formu.
Za svou nejsilnější trať označujete 200 metrů, přitom medaile vozíte z padesátky. Je to paradox?
Já se snažím nejvíc na dvoustovce kvůli tomu, že padesátka není olympijská. Nedělní dvoustovka mě mrzí, čekala jsem, že poplavu rychleji. Ale po všech těch disciplínách a startech to bylo náročné.
Jak jste medaili oslavila?
Nijak, protože nás hned čeká mistrovství republiky v Chomutově. Doma se pokusím dvoustovku zaplavat v lepším čase než v Eindhovenu. A ani pak nebude na slavení čas, čekají mě zkoušky na škole.
Ani sázka s otcem neproběhla?
Pořád platí ta, kterou máme už z roku 2007. Za mou účast na evropském šampionátu dělá 25 tisíc kliků, za mistrovství světa 50 tisíc a za olympiádu 100 tisíc. Za letní svět to už má hotové. Nedělá jen kliky, ale i sedy lehy, přepočítává si to i na běh, kilometry na kole.
Zmínila jste domácí šampionát. Co pro vás znamená?
Hrozně se těším, protože to bude poslední mistrovská soutěž, kterou můžeme v Chomutově pořádat. Bazén se zruší a vystaví se nový. Trenéři i předseda se snaží udělat za šampionátu show.
Co poplavete?
Dala jsem si osm disciplín. Všechny tři znaky, potom 50 a 200 motýlek, 50 kraul, 100 a 200 polohovka. Doufám, že znaky vyhraju, pak to bude boj. Škoda, že tady nebude Bára Závadová, odlétá na duel Ameriky proti Evropě.
Mění se teď vaše olympijské ambice pro Londýn?
Hlavním cílem zůstává kvalifikovat se, abych měla stoprocentní jistotu. Na nejtěžší limit na dvoustovku mi chybí tři desetiny, pokusím se o to na mistrovství Evropy v Antverpách na konci května. A samotná olympiáda? Někdo může překvapit nebo pod psychickým náporem vyhořet.
